Nevím, jestli to ještě funguje teď, ale dříve si lidé, kteří neměli s kým jet na dovolenou, dávali inzeráty a hledali společníka, nebo společnici, aby nemuseli jet sami. Bydlela jsem v Praze, kde horké léto není nic moc, a tak jsem zatoužila jet k moři.
V té době mé kamarádky z různých důvodů jet nemohly, přítele jsem zrovna opustila, a tak jsem na inzerát odpověděla. Nechtěla jsem jet s cizí ženou, nevím proč, a tak jsem se rozhodla jet s cizím mužem. Měla jsem asi takový dojem, že to bude taková mužská jistota v cizím světě.
Párkrát jsem se s ním sešla, dokonce i kamarádka se na něj přijela podívat a schválila mi ho. Docela se jí líbil. Mně ne, nebyl to vůbec můj typ, ale bylo mi to jedno. Já s ním přece jedu jenom na dovolenou. Začala jsem mu pro sebe říkat Lochneska. Byl totiž takový vysoký, hubený a na dlouhém krku mu seděla taková malá hlavička. Já vlastně dodnes nevím, jak se jmenoval, protože to nebylo důležité.
Tak jsme spolu odletěli do Řecka. Ubytovali nás v malém penzionku v pokojíčku s manželskou postelí. No, to je rána, já budu spát s Lochneskou v posteli. No, nedalo se nic dělat, a tak jsem si řekla, že to vydržím. Jenže Lochneska měl představu jinou a chtěl se mnou sdílet postel těsněji. Začal si myslet, že mu to dovolím. No nedovolila jsem, protože byl pro mně strašně nepřitažlivý, až odporný. Lochneska se tedy urazil a začal mi to dávat znát.
Jelikož jsme měli ubytování jenom se snídaní, tak jsme si museli oběd nějak připravit sami ze zásob, co jsme si přivezli. Lochneska ukusoval z velké šišky salámu, co si přivezl a nenabídl mi ani kolečko. Já jsem si uvařila svoji polévku z pytlíku a ukusovala pečivo, co jsem si schovala od snídaně. No, naše vztahy velmi ochladly.
Ale moře tam bylo bylo krásné a hned za penzionkem a kvúli tomu moři jsem tam vlastně přijela. Seznámili jsme se s manželi našeho věku a začali s nimi trávit čas. Nepřiznali jsme jim, jak je to s naším studeným vztahem. Lochneska si koupil nafukovcí lehátko, měl s sebou víc peněz, a ani na chvilku mi ho nepůjčil. Manželům bylo asi divné, že mne nechává ležet na písku a sám se rozvaluje na lehátku, ale nekomentovali to.
Nejkrásnější byly večery, když jsme chodili na večeři. Řekové jsou příjemní, úslužní a jídlo mají fantastické. Nádherné bylo, když jsme si půjčili společně auto a začali jezdit po okolí. Řecký venkov je velmi malebný. Byl to nezapomenutelný zážitek. Před chaloupkami seděli stařečkové a hezky se na nás usmívali. Zjistila jsem, že v Řecku je takový poklid, že si to člověk z Prahy ani nedovedl představit. Někde na nějaké malé pláži jsme zastavili a šli se vykoupat. Lochneska si myslel, že se jenom poveze a nebude se podílet na placení benzínu. Bylo nutné mu to připomenout. Možná si myslel, že to budu platit já.
Zjistila jsem, že je ke všemu ještě hrozně lakomý. Byl mi stále protivnější, až nejprotivnější vůbec. Bohužel se postele nedaly odsunout. Nechtěl používat klimatizaci, aby nenastydl. Na noc okna zavíral a já jsem se budila nevyspalá, upocená a seštípaná komáry.
I když to moře bylo opravdu krásné, a já moře miluji, tak jsem se začala těšit, až se Lochnesky zbavím. Byla jsem ráda, když jsem seděla v letadle na cestě domů.
Sice na tu dovolenou ráda vzpomínám, ale vzpomínám si jenom na zážitky pěkné. No, naslepo už na dovolenou nepojedu nikdy.
