Město Děčín leží uprostřed nádherného Českého Švýcarska. Když jsem v Toulavé kameře na ČT 1 shlédla reportáž z kouzelného místa, z obce Doubice, hned jsem si řekla: "Tak to musím vidět na vlastní oči". Doubice leží v Šluknovském výběžku na rozhraní Lužických hor a Národního parku České Švýcarsko. Obec slouží převážně k rekreaci a s počtem 98 obyvatel patří k nejmenším obcím okresu Děčín.
Vyjeli jsme autem z Děčína směrem na východ přes Markvartice, okolo naší oblíbené rozhedny Sokolí vrch, a po několika kilometrech přes Českou Kamenici. Naším cílem bylo ale městečko Chřibská, kde jsme pod svatým Jiřím zaparkovali auto. Chřibská leží v údolí říčky Chřibská Kamenice a rozhodně stojí za návštěvu. Na první pohled nás zaujala novogotická radnice, kostel sv. Jiří a hlavně krásně opravené hrázděné domy. Hned vedle IC, kde jsme si koupili vizitky do turistických deníčků, byla příjemná kavárna U Tadeáše. Před naším pěším pochodem, jsme si v zahrádce kavárny vypili výborné kapučíno.
Bylo na čase vyrazit po žluté značce směr Doubice. Počasí bylo příjemné, svítilo sluníčko, občas se k naší spokojenosti schovalo za mraky. Šli jsme asi čtyři km přes voňavé louky a trošku jsme se zapotili při výstupu lesem na vyhlídku Spravedlnost, kde jsem se mohli rozhlédnout a pokochat krásnými výhledy na kopečky Lužických hor. Když jsme sestoupili zpět na turistický chodníček, čekalo nás překvapení v podobě krásně rozkvetlé louky plné barevných lupinusů.
Potom už nás vítala Doubice se starými lidovými stavbami a krásně upravenými zahrádkami, kterých je v obci opravdu hodně. Prošli jsem okolo Doubické hospody, my jsme ale mířili do Staré doubické hospody, kterou obklopovaly vyřezávané dřevěné sochy a jiné zajímavé předměty. Přímo ráj pro rodiny s dětmi. Ze zahrádky před starou hospodou, kde jsme se občerstvovali, někteří chlazeným pivem, jiní zmrzlinovým pohárem, jsme měli krásný výhled na kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vyřezávaných soch z lidské i zvířecí říše bylo okolo hospody a v přilehlém parčíku opravdu hodně. Potom už bylo načase vydat se po stejné trase zpět k našemu autu. Na krokoměru nám přibylo dalších 12 kilometrů do soutěže "Do stovky". Výlet se nám vydařil a všem můžeme návštěvu Chřibské a Doubice doporučit, stálo to opravdu za to.