Pověst O králi Ječmínkovi zpracoval i Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Pro ty, kteří tuto pověst neznají, nabízím verzi z Wikipedie:
Král Ječmínek se narodil v ječmeni, když se jeho matka snažila prchnout před vojáky svého zhýralého manžela, moravského knížete z Chropyně, jenž ji chtěl v náhlém záchvatu hněvu nechat popravit. Na útěku se ukryla v lánu ječmene a zmizela tak vojákům z očí. Tam ji také našly ženy ze vsi a vedle ní leželo dětátko, které se jí tam narodilo. Vzaly je oba s sebou do vsi a chlapce pojmenovaly Ječmínek. Když se král o tom dozvěděl, stále ještě rozezlený, dal ženu i dítě odvézt ze vsi na odlehlé místo, daleko od domova.
Jak plynul čas, počaly jej trápit výčitky svědomí. Neměl už nikde stání, ani jeho bujaré oslavy ho netěšily. Proto se rozhodl, že povolá ženu a syna zpět. Když však poslové přišli na místo, kam je dříve dal odvézt, bylo prázdné. Když se to král dověděl, vsedl na koně a se svou družinou se je vydal hledat. Projeli tak celou Moravu, nevynechali žádnou vesničku, žádnou jeskyni, žádný hájek, ale svou ženu a syna pán přesto nikde nanašel.
Pán se obrátil na starého poustevníka a zeptal se jej, zdali mu neporadí, kde by našel svoji paní a syna. Poustevník se však proti němu postavil a pravil: "Pro své hříchy a viny nejsi hoden své ušlechtilé manželky a svého syna. Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím požehnáním a spásou. Ty ho nenajdeš a neuvidíš. Zjeví se a přijde, až země moravská na tom bude nejhůře." Poustevníkova věštba se roznesla Moravou a lid nepřestal čekat na krále Ječmínka. Král Ječmínek ale nepřicházel. Přesla léta, potom staletí a pověst o králi Ječmínkovi stále neutuchala.
Byl pátek 12. srpna 2022. My dva a naši tři vnuci jsme se rozhodli, že pojedeme do Chropyně po Králi Ječmínkovi se trošku porozhlédnout. Vyrazili jsme z Holešova po desáté hodině autobusem, a po přestupu do jiného v Kroměříži, jsme byli na místě před jedenáctou hodinou. Nejprve jsme se vydali k zámku. Na stromořadí nás zaujaly otázky do kvízu, který si mohli kluci vyřešit a dostat tak sladkou odměnu. Všude okolo byly poutače na výstavu chropyňského rodáka, českého kubistického malíře Emila Fily, která na zámku právě probíhá.
Chropyňský zámek není velký, ale je opravený a krásně zapadá do okolní krajiny. Další naše kroky vedly k velkému chropyňskému rybníku, který jsme skoro celý obešli. Kluci se ale nejvíc těšili na vyhlášené koupaliště, na které se vždy sjížděli milovníci koupání z celého okolí. V letošním roce ale provozovatelé zvýšili vstupné na 140 Kč. Od 16 hodin je vstupné 100 Kč pro všechny - důchodce i děti, jen děti do 6 let neplatí. Čas, který do 16 hod zbýval, jsme využili k návštěvě naší hodné švagrové Boženky, která nám připravila dobrý oběd, pro nás řízek a klukům nasmažila palačinky, po kterých se jen zaprášilo. Kluci se zabavili skládáním lega, a my jsme si zavzpomínali na mládi při kafíčku s koláčem.
V 16 hod jsme dorazili na skoro prázdné koupaliště. Za dvojčata jsme neplatili, paní sama řekla, že ještě nemají šest, a my jsme jí to nevymlouvali. Plavali jsme v prázdném velkém bazénu, a když otevřeli tobogan, tak jsem i my dva zvládli tři jízdy. Voda byla teplá 23 stupňů, byly doby, kdy mívala stupňů 30.
Výlet se nám vydařil a večer jsme spokojené kluky předali jejich rodičům.
