Nebezpečné potraviny
Jsou potraviny, které nejsou bezpečné pro zdraví lidí a nevhodné k lidské spotřebě. Jedná se o překročení hygienických limitů cizorodých látek stanovených právním předpisem. Například rezidua pesticidů, mykotoxinů, těžkých kovů, mikrobiálních kontaminantů a jejich jedů. Použití nedovoleného množství přídatných látek (E – éček). Také přítomnost v potravině nebezpečných předmětů jako je třeba sklo, ostré předměty. Také neoznačení alergenů u potraviny může ohrozit zdraví skupině lidí. Je to také kažení potravin, hniloba a rozklad. Pokud potravina je plesnivá, stačí na povrchu, tak ji nekonzumujte, nevykrajujte, vlákna hub, se již nachází v celé potravině. Také pokud její vůně není typická pro uvedenou potravinu, to znamená, že mohl již nastat rozklad jeho kažení.
Nejakostní potraviny
Nemusí pro zdraví člověka znamenat ohrožení, ale neodpovídají deklarované jakosti výrobcem nebo určené právním předpisem jako je například dodržení předepsaného složení v označení potraviny. Může to být v předpisech nebo deklarované na obalech stanovené senzorické (smyslové) požadavky jako je vůně, vzhled a barva, chuť a textura.
Falšované potraviny
Jako falšované označujeme ty potraviny, u kterých se zjištěná vada týká samé podstaty, charakteru nebo původu potraviny, včetně zásadních porušení požadavků právních předpisů na jakost potravin Když je například zákazník uváděn v omyl. Jsou zamlčeny nebo nedodrženy důležité informace o složení a původu potraviny. Na obale je třeba uvedeno „bez éček“, „bez lepku“, hmotnostní procenta, nebo složky, která se má v uvedené potravině nacházet a v akreditované laboratoři jsou následně zjištěny jiné údaje.
Alergeny
Přítomnost látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost („alergenů“) v potravině musí být vyznačena ve složení výrobku způsobem dle Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům („nařízení“). . Seznam alergenů je uveden v příloze II nařízení a jedná se o lepek (obiloviny ho obsahující), korýše, vejce, ryby, arašídy, sója, mléko (laktóza), suché skořápkové plody (např. mandle, ořechy – lískové, vlašské, pekanové, para), celer, hořčici, sezam, oxid siřičitý (SO2) a siřičitany v množství vyšším než 10 mg/kg, vlčí bob, měkkýše a výrobky z těchto surovin. Výjimkou jsou potraviny, u nichž je z názvu výrobku jednoznačně jasné, že ve výrobku je tento alergen přítomen (např. máslo).
Datum minimální trvanlivosti (DMT)
Do tohoto data výrobce garantuje při zachování podmínek skladování jakost potraviny. Potravina může být za určitých podmínek nabízena k prodeji i po tomto datu, ale musí být bezpečná, musí být viditelně označena informací, že se jedná o potravinu s prošlým DMT, a musí být oddělena od ostatních nabízených potravin. Nestačí, když jsou prošlé potraviny označeny jako „akce“ nebo „sleva“.
Datum použitelnosti, spotřebujte do (DP)
Po tomto datu se již potravina nesmí nabízet k prodeji, neboť nelze zaručit její bezpečnost. Datem použitelnosti jsou označovány rychle se kazící potraviny (např. šunka).
Označení potraviny na obale
Písemné, obrázkové a grafické údaje na obale. Musí být provedeno stanoveným způsobem, nesmí být zavádějící a uvádět spotřebitele v omyl. Jedná se zejména o název potraviny, informace o složení výrobku, jeho výrobci či distributorovi, zemi původu, hmotnosti výrobku a v neposlední řadě o datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivost. Jsou to také údaje uvedené nad rámec požadavků právních předpisů (tedy dobrovolně).
Deklarace na obale - někdy se používá ve stejném smyslu jako „označení na obale“.
Nabývací doklady
U každého výrobku je povinnost umožnit sledovatelnost cesty od výrobce až do maloobchodu. Ten, kdo uvádí výrobek na trh, musí být schopen doložit, odkud výrobek získal. Jedná se o dodací listy, faktury apod. Pomocí těchto dokladů musí být možné vysledovat výrobek až do výrobního závodu, kde byl vyroben a ve své podstatě až k místu původu surovin a zároveň musí výrobce potraviny být schopen doložit, komu své výrobky dodal. Povinnost doložit, komu byla potravina prodána, se samozřejmě nevztahuje na maloobchod.
Kvalita potravin
Celková kvalita potravin s ohledem na požadavky a přání nás, konzumentů, je určována senzorickými vlastnostmi, chemickým složením, fyzikálními vlastnostmi, množstvím mikrobiologických a toxikologických kontaminantů, dobou trvanlivosti, balením a značením.
Definovat kvalitu produktu lze i jako souhrn vlastností a znaků produktu, které určují schopnost produktu uspokojit stávající i předpokládané potřeby.
Potraviny, které jsou nám spotřebitelům nabízeny k prodeji, musí být bezpečné. Za bezpečné se nepovažují potraviny, které jsou zdraví škodlivé (obsahující patogeny, toxické látky apod.) nebo potraviny nevhodné k lidské spotřebě (z důvodu hniloby, kažení nebo rozkladu, případně z důvodu kontaminace cizorodými látkami).
Jakost potraviny se skládá z několika složek zahrnujících senzorickou jakost, nutriční hodnotu a faktory zvyšující naši ochotu výrobek zakoupit (způsob balení, jednoduchost přípravy, trvanlivost atd.).
Stopové množství
Jedná se o velmi malé množství určité látky, často na hranici detekovatelnosti, zjistitelnosti laboratorními metodami. Alergikovi může však i takové množství alergenu způsobit vážné zdravotní komplikace.
Šarže
Označení výrobků vyrobených „naráz“ v jednom čase, v jednom místě, ze stejné suroviny a stejnou technologií tzv. z jedné dávky. Lze se proto oprávněně domnívat, že všechny výrobky označené stejnou šarží mají stejné vlastnosti. Skutečnost, že někdy výrobce u jedné šarže použije v označení výrobku několik různých dat minimální trvanlivosti, není relevantní.
Uvádění na trh
Znamená držení potravin za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové.
Provozovatel potravinářského podniku
Provozovatel potravinářského podniku (PPP) - s tímto pojmem pracuje potravinářská legislativa. Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu odpovědnou za plnění požadavků potravinového práva v potravinářském podniku, který řídí. Potravinářským podnikem je veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin. PPP jsou výrobci i prodejci.
Výběr potravinového práva provedl Jindřich Berka, inspektor a auditor systému bezpečnosti a kvality potravin v orgánu státního dozoru na penzi
