Právě na Silvestra oslavila má žena šedesáti let (31.12.1962). Jsme spolu skoro 41 let a myslím si, že se máme rádi. Jsme dnes každý jinde. Ona slaví v Jeseníkách s rodinou a já doma polykám antibiotika. Sám na ni vzpomínám.
Na počátku roku povídám manželce: „Co bys jsi si přála letos na kulatiny“? „Nechci toho moc, snad nějakou chaloupku na horách a tam v kruhu mých drahých je oslavit“. „Máš to splněno“. Našel jsem a pronajal na pár dní chaloupku na Rejvízu. Je to nejkrásnější lokalita v Jeseníkách. Náhorní plošina uprostřed hlubokých lesů s Velkým mechovým jezírkem.
Manželka před Vánocemi peče a vaří, navíc připravuje a sterilizuje jídlo na 4 dny pro 8 osob pro „svou“ oslavu. Já ji tentokrát nepomáhám. Ještě těch 6 litrů Masopustního guláše jsem stihl uvařit a sterilizovat, než jsem ulehl. Zmítám se separován v horečkách v pokojíku. „Nech mě doma a hybaj s mladými na hory. Slibuji Ti, že Ti neumřu“, vyháním ženu. Co si přála, se jí splnilo. Právě slavila v okruhu svých drahých. Poslali mi video z procházky k Panence Marii“. Je vidět, že je šťastná a užívá si to. Uvařil jsem si svařák a musím se z toho vypsat.
