Ano je tu neděle 5. února 2023, jedno pořekadlo říká „Únor bílý, pole sílí.“ Jenomže začátek letošního února je všechno jiné, jen ne posilování polí. Tedy alespoň kolem nás. Sníh jak rychle napadá, tak ještě rychleji mizí. Má to jen jediné pozitivum, a to je, že nám nehrozí pády a zlomeniny.
Už delší dobu jsem se chtěla jet podívat na zahradu, jestli je tam vše v pořádku. Máme to sice jištěné, kdyby něco, zavolala by nám sousedka Věra. Počasí venku bylo celkem přijatelné, tak jsme kolem druhé hodiny nasedli do auta směr Brná. Kontrola objektu proběhla, jak měla, rostliny na zahradě vypadaly jak jsme je na podzim zanechali.
Samozřejmě, že jsem si s sebou vzala foťák, počasí přímo vybízelo k focení. Abstinenční příznaky se pomalu začaly projevovat a nevyužít slunečný den by byl hřích. Chtěla jsem k Labi, řeka se ve slunci sice moc dobře nefotí, ale procházka je naopak vzpruha. Sjeli jsme dolů k zastávce autobusu, nechali tam auto a hurá k vodě. Lidí jsme moc nepotkali, což mi vyhovuje, povedlo se vyfotit i labutě a pejsky. Nikdy bych nevěřila, že slunce na nebi a studená voda na zemi dokáže tak zastudit. Po necelé hodině nás ta zima od vody vyhnala, ale já byla spokojená.
Aby to nebylo jednotvárné, začala jsem fotit už před naším domem, pokračovala jsem po Masarykově ulici přes město, vyfotila Hotel Vladimír a Clarion, Muzeum, opravené domy v Pařížské ulici, Kulturní dům, kde pracoval léta můj manžel a opodál Ústeckou knihovnu. V Brné cestu na zahradu, zelenou yucu a pohled na Labe a jako poslední symbol našeho města Hrad Střekov.
Zvu vás na procházku městem, zahradou a kolem řeky Labe. V dnešní době je důležité dělat radost nejen sobě, ale třeba to udělá radost i těm, kteří si tento článek přečtou.
