Poprvé jsem na tomto vrcholu byla před 53 lety, kdy jsme spolu s manželem začali chodit. On byl ostřílený turista a horolezec, u nás na Hané jsme neměli ani jeden kopec. Co by ale člověk z lásky neudělal. Pořídila jsem si pohorky a začala jsem překonávat sama sebe. Naše turistické trasy se začaly prodlužovat, a cíle výletů byly čím dál vyšší. Pokořila jsem Radhošť, Lysou horu, Velký Javorník, až přišel na řadu Šerák. Horní část lanovky ještě nebyla na světě, a tu první část jsme taky určitě dali po svých. Pokračovali jsme po hřebeni okolo chaty Vřesová studánka, která později vyhořela, až na Červenohorské sedlo. Ještě jsme sešli dolů na vlakovou stanici do Koutů.
Když se nám narodily děti, museli jsme turistku trošku omezit. Jejich nejčastější otázkou na výletech bylo - "Kdy už tam budeme?" Přesto jsme je přemluvili k výletu na Šerák. Měli jsme s sebou stan, a přespali jsme v tábořišti nad Červenohorským sedlem. V paměti mi utkvěl německý chlapecký chrámový pěvecký sbor, který neustále procvičoval, krásně se při tom usínalo. Měli stany hned vedle nás.
Na Šerák jsem se ještě podívala s naší turistickou skupinou, když jsme pobývali na chatě v Ostružné pod tímto vrcholem.
Ve čtvrtek 10. srpna jsme vyrazili na toto místo v Jeseníkách počtvrté. Koupila jsem jízdenky na všech šest vlaků přes Idos, zpáteční z Jeseníku. Po tříhodinové jízdě jsme vystoupili v nejvýše položené rychlíkové zastávce - v Ramzové. Využili jsme dvě lanové dráhy, a na vrcholu jsme byli za chvilku. Na horské chatě Jiřího ve výšce 1.351 m bylo živo jak v úle. Obloha byla plná krásně tvarovaných mráčků. Poseděli jsme na lavičce, zkonzumovali domácí kuřecí řízky, zapili dobrým vychlazeným pivem a vydali jsme se na cestu dolů, tentokrát okolo Obřích skal, do města Jeseníku. Sestup byl ale po týdenním dešti hodně náročný, kameny i jehličí v lese kluzké. Hodiny ubíhaly a my jsme museli zkrátit plánovanou trasu o tři kilometry, a namířit si to po modré značce do stanice Lipová Lázně. Na vlak jsme dorazili asi 8 minut před odjezdem.
Zpáteční cesta nám utekla kocháním se krásnou moravskou krajinou a pozorováním nádherných bílých mraků. Výlet jsme nazvali mráčkový, a budeme na něj rádi vzpomínat.
