Bereme se vážně, ztrácíme humor, říká spisovatelka Scarlett Wilková
Novinářka a spisovatelka Scarlett Wilková. FOTO: Petra Kubicová

Bereme se vážně, ztrácíme humor, říká spisovatelka Scarlett Wilková

25. 10. 2023

Hledat partnera na seznamce, to je jako kupovat auto v bazaru. Je dobré mít na paměti, že se tam vyskytují jedinci, kteří mají nějaké vady a často je umí perfektně zakrývat.

To jsou slova autorky, která zaznamenala úspěch s romány z nedávné historie, avšak ve své nové knize s názvem Desetkrát a dost vsadila na současnost.

Proč nepokračujete v sérii románů popisujících dějinné události a přicházíte s úplně jiným žánrem?
Říká se, že když autor uspěl s určitým stylem psaní, měl by v něm pokračovat. Když přijde s něčím odlišným, prý ztratí část čtenářů, kteří si zvykli na něco jiného. Jenže já jsem si tak přemýšlela, co bych si ráda přečetla, co bych koupila svým kamarádům a kamarádkám a uvědomila jsem si, jak málo nyní vychází knížek, které jsou zábavné, ironické, dělají si legraci z různých současných jevů pohledem lidí středního a vyššího věku. Nevím, jestli knížce porozumí dvacetiletí, ale u čtyřicátníků a starších si věřím hodně.

Proč?
Zkusila jsem se vcítit do lidí, kteří žijí v současném obrovském tlaku na to, aby stále byli mladí, výkonní, hezcí, ideálně i zamilovaní. Trochu je to zmáhá, ale za žádnou cenu si to nechtějí přiznat. Statečně bojují s neuvěřitelně rychlou dobou, ve které je třeba pořád se něco učit, stíhat, srovnávat se, vzdělávat se, vypadat dobře. Přináší to bizarní situace, ve kterých se, doufám, mnoho z nás pozná.

Takže se tam odráží vlastní zkušenost?
Vždy se v knížkách odráží zkušenost autora, jeho pocity, názory. Myslím, že lidé, kteří překročili padesátku, to teď mají těžší, než mívali padesátníci kdysi. Dnes ale v tom věku zakládáme nové rodiny, hledáme lásku na internetu, v práci držíme krok s o dvacet let mladšími kolegy, lezeme na hory, ale sil už nemáme tolik jako ti o dvacet let mladší. Jen si to odmítáme připustit. Máme pocit, že je naprosto nevhodné si to připustit.

Ovšem jednou jste řekla, že nechcete psát knihy, v nichž se autoři šťourají ve svých pocitech, tak proč ta změna?
Máte pravdu. Ale já se v knize Desetkrát a dost ve svých pocitech nešťourám. Právě naopak. Snažím se trend neustálého pozorování se, porovnávání se a hodnocení, zlehčit. Mám ráda, když si lidé umí dělat legraci sami ze sebe, nevadí mi poněkud drsnější humor, ale obávám se, že naše společnost ztrácí ironii a nadhled. Děsí mě přecitlivělost, kterou kolem sebe vidím. Já například často v poslední době nevím, jak mluvit s dětmi, s mladými lidmi.

Jak to?
Ze všech stran slyším, co jim nemám říkat, jaká slova jim můžou ublížit, co je vhodné a co ne. Mě to nebaví. Tuhle jsem někde četla názory psychologů, že se nemá holčičkám říkat, že jim to sluší. Prý si z toho vezmou, že když jim to ten den sluší, v jiných dnech ne a mají z toho trauma. Já jsem tedy nikdy neměla trauma z toho, že mi někdo pochválil oblečení nebo vlasy. Mně je takové neustálé opatrné analyzování slov, vět, myšlenek poněkud k smíchu. No a to jsem se pokusila v té knížce popsat.

Zamýšlíte pokračovat v těchto tématech nebo se vrátíte k románům z nedávné historie?
Mám téměř hotový další román z válečné a poválečné doby v Beskydech a chystám opět i něco z řeckého prostředí. Ještě jsem totiž pořád nepochopila úspěch mé první knížky Až uvidíš moře, která se týká řecké a české historie, toho, co naše národy mají společné. Lidé mi stále píší, kniha si drží na Databázi knih vysoké hodnocení. Mile mě to překvapilo a došlo mi, že mnoho lidí má Řecko stejně rádo jako já.

Byla jste v Řecku i letos?
Ano, vícekrát. Nedávno jsem tam prožila úžasnou bouři. Auta plavala v moři, byly zrušeny lety, přestaly jezdit trajekty, bouře trvala noc a den, pak další dny lilo. Tak co jsem tam mohla asi tak dělat, než začít psát další knížku z řeckého prostředí? Ostatně, i kniha Desetkrát a dost souvisí s Řeckem, částečně se v něm odehrává, její hrdinové Řecko milují. V nakladatelství říkají, že ten příběh je zalitý sluncem. Tak pokud tak bude čtenářům připadat, budu moc ráda.

 

Scarlett Wilková píše od doby, kdy po maturitě nastoupila v Ostravě do podnikového časopisu. Nyní se věnuje především rozhovorům a společenským tématům. Je autorkou knihy Málokdo ví, kterou napsala ve spolupráci s Hanou Zagorovou. V roce 2022 jí vyšel román Až uvidíš moře, který se stal bestsellerem a zařadil ji mezi nejčtenější české autory. Následoval román Ty chladné oči a nyní jí vychází kniha Desetkrát a dost.

 

knihy rozhovor
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 16. týden

Tento týden se ve vědomostním kvízu podíváme do evropských měst.