Každý den je jiný, i když seniorský
Ilustrační foto: Pixabay

Každý den je jiný, i když seniorský

12. 4. 2024

Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým krokem"? Mě jo. Zvlášť letos, kdy jaro momentálně usoudilo, že bude létem. Proč? Mé dny, zvlášť ty jarní, řídí počasí.

Jsem včelař a taky zahrádkář. Loni jsem nějak zaspala a v květnu vše v potu tváře doháněla. Letos se snažím nic nenechat náhodě a být připravená. Na vše. 

Mám to trošku komplikované. Vzdáleností. Bydlím v Litoměřicích a za manželem, včelami a zahrádkou dojíždím na chalupu. No, ono je to vlastně takové malé hospodářství po předcích. Manželův děda míval koně, krávu, pole. My chováme jen slepice a loni, kvůli slimákům, jsme si pořídili indické běžce. Tři kachny a jednoho kačera. Musím je pochválit, jsou fakt pracovití. Ale to jsem odbočila.

Na chalupu za manželem cestuji většinou v sobotu a ve středu. Domů se vracím v pondělí, protože večer chodím cvičit. V úterý a v pátek mám klubové aktivity. Pendluji už takhle pár let a vlastně mám dvě domácnosti. A v obou kočky. Můj putovní den vypadá asi takhle:  Ráno sednu do auta, cestou nakoupím a po příjezdu rychle něco uvařím. U oběda probereme novinky, tedy děti, sousedy, zvířata, počasí atd. Pak jdu pozdravit včely, omrknout zahradu a skleník. Většinou to mé omrkávání vydrží až do večera. Vždycky se objeví něco, co je potřeba zaset, přesadit, zalít. A pokud ne tam, kolem včel určitě. Úklid medárny, opravy a drátkování rámků, příprava souší. Letos budou potřeba brzo. 

Manžela většinou po obědě přiláká televize. A pak kolo, je vášnivým cyklistou. Občas ještě pracuje, je zedník.  

Dny doma v Litoměřicích jsou jiné. Trochu flákací. Hodně čtení, večer většinou psaní. Posezení s dcerou nebo kamarádkou, občas vynikající kávička U Zobana. Úterní odpoledne patří tvůrčímu psaní a páteční dopoledne všemožným aktivitám, které náš klub pořádá. A oba dny jsou o setkávání se s lidmi podobně zaměřenými.

Tak takhle nějak vypadají teď naše dny. Jsou pracovní, ale v podstatě odpočinkové. Zpestřují nám je děti, vnoučata, procházky, výlety, knížky. U mně ještě psaní. Pro příbuzné i potomky se pokouším sepsat takovou malou rodinnou kroniku.

Mé motto je: "Už nic nemusím, ale můžu hodně."

 

 

 

 

aktivní senioři Jarní soutěž 2024 Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.