Zná to každý, kdo je z nějakého důvodu sám. Rozvedení, ovdovělí, z vlastního rozhodnutí žijící single, šťastní, spokojení, nespokojení, utrápení…. Když se blíží Vánoce, začnou se na ně valit v reklamách snímky početných rozesmátých rodin u stromečku. Vzniká z toho dojem, že velká rodinná sešlost nebo romantický večer ve dvou je jediným možným způsobem, jak lze Vánoce trávit a že je nejběžnější. Není. Lidí, kteří žijí sami, rok od roku přibývá, takže stejně běžné jsou modely, kdy je člověk o Štědrém večeru sám doma u televize či knížky, nebo sám na procházce nebo sám leží pod palmou kdesi v exotice.
Samota je normální a běžná stejně jako je normální a běžné scházet se s přáteli, s rodinou. Je to prostě varianta způsobu života, kterou by už konečně bylo třeba přestat démonizovat, kritizovat. Ty, kterých se týká, není třeba vždy litovat. Jistě, jsou mezi nimi lidé, kteří ovdověli, přišli o někoho blízkého a samota o Vánocích je tíží, je pro ně zkouškou. Jenže když budou ze všech stran slyšet, že jsou chudáčci, moc to jejich psychice nepomůže. Naopak.
„Z Vánoc jsme udělali psychologický problém. Chceme je mít dokonalé a když se nám zdá, že nejsou, nevíme si s tím rady. My psychologové jsme v posledních letech kvůli témat spojenými s Vánoci zváni do médií možná častěji než duchovní nebo kuchaři,“ řekl psycholog Dalibor Špok.
Osamělost je jedním z hlavních témat, proč lidé volají na Linku seniorů a často se to týká osamělosti o svátcích, na konci roku, zkrátka v obdobích, kdy máme pocit, že se všichni kolem radují, jen my ne.
V celé Evropě přibylo lidí, kteří žijí sami. Čtvrtina obyvatel Česka starších pětasedmdesáti let je v kontaktu s někým blízkým jen jednou týdně.
„Téma osamělosti se týká až šedesáti procent našich hovorů. Přitom jakýkoli kontakt s druhými lidmi je léčivý. Stává se, že volající děkuje, že jsme mu naslouchali a říká, že se díky tomu zase začal cítit jako člověk,“ říká Kateřina Bohatá z Linky seniorů.
Právě proto společnost Elpida nedávno spustila kampaň s názvem Babi nebude sedět v koutě. Půjčila si slogan z filmu Hříšný tanec a do akce zapojila tanečníka Jana Ondera, kterého řada lidí zná z televizní soutěže StarDance. „Když je člověk sám, je to smutné. Bez ohledu na věk. Do kampaně jsem se zapojil rád, od seniorů čerpán spoustu zkušeností a myslím, že je dobré se jim věnovat, vracet jim energii, kterou do nás, mladší generace, vložili,“ říká.
Cílem akce je naznačit lidem, že pokud je samota tíží, mohou s tím něco dělat. Protože nikdy nebyla taková nabídka různých příležitostí, stačí jen se nebát vyjít mezi lidi, prozkoumat možnosti na internetu, vybrat si, co koho zajímá.
Samozřejmě, pokud jde o lidi nemocné, jejichž pohybové možnosti jsou omezené, je to těžší, nicméně mnohdy se samotou trápí i ti, kteří jsou v dobré zdravotní kondici, mnohdy lidé středního věku i mladí. Jedním z mýtů je, že samota trápí výhradně seniory.
„Několik Vánoc jsem prožila v těžkém smutku z toho, že jsem sama. Co manžel zemřel, přestala jsem i zdobit stromek. Ani sváteční jídlo jsem si už nechystala. Měla jsem pocit, že jsem nejosamělejší člověk na světě. Děti jsme neměli, sestra mi už taky zemřela, na kamarádky jsem moc nikdy nebyla,“ vypráví jednasedmdesátiletá Jitka. O minulých Vánocích se do domu, ve kterém bydlí, přistěhovala mladá žena s malou dcerkou. „Popřály jsme si hezké svátky, nějak vyplynulo, že jsme obě samy. Původně jsem se nechtěla vnucovat, ale ta holčička mi přinesla namalovaný obrázek, tak jsem navrhla, že bych se s nimi někdy šla projít do blízkého parku, kde je často potkávám. Nakonec jsme v první svátek vánoční společně vyrazily na bruslení. Koukala jsem s tou mladou paní, jak holčička bruslí, pili jsme svařák, povídaly jsme si a byl to moc hezký den. Došlo mi, že nejsem jediná, kdo žije sám, že ona to má těžší, protože je mladá, partner jí zklamal, má co dělat, aby vše sama utáhla. Přestala jsem se litovat,“ vypráví a dodává, že se se sousedkou domluvily, že si letos společně zajdou do centra Prahy na vánoční trhy. „Já pitomá jsem se předtím tak izolovala od lidí, že jsem si už ani nevychutnávala vánoční výzdobu. Myslela jsem, že když budu mezi lidmi, bude to pro mě těžší, ale je to naopak,“ vysvětluje.
„Pokud je někdo o Vánocích z nejrůznějších důvodů sám, měl by si předem ujasnit, zda ho to trápí nebo ne. Nesmysl je trápení si vsugerovat jen proto, že cítíme z okolí tlak na to, že Vánoce mají probíhat v rodinném kruhu, že mají být šťastné a veselé,“ říká terapeutka Jana Novotná a dodává: „Pokud někdo s tím, jak tráví Vánoce, není spokojen, má přece vždy možnost, příští rok si je udělat jiné.“
