V říjnu 2024 zaznamenala Česká republika rekordních 47 hackerských útoků, což představuje nejvyšší počet v historii sledování. Ve skutečnosti až 80 % firem za svého fungování čelilo nějaké formě kybernetického útoku, přičemž jejich četnost každým rokem stoupá. Kybernetické hrozby se stávají stále sofistikovanějšími a cílí především na státní správu, zdravotnictví, finance, dopravu a energetiku.
Faktem ale zůstává, že většina (85 %) případů úniku či ztráty dat je způsobených lidskou chybou, což jasně ukazuje na potřebu lepšího zabezpečení a vzdělávání.
V tomto článku vám představíme nejčastější typy hackerských útoků, kterým musíte čelit v roce 2025, a ukážeme vám, jak se proti nim efektivně bránit.
Klasické hackerské útoky, které přetrvávají i v roce 2025
Navzdory technologickému pokroku zůstávají tradiční hackerské techniky stále nejrozšířenějšími hrozbami v kyberprostoru.
Phishing
Phishing a jeho moderní variace představují dlouhodobě nejčastější způsob útoku. Zatímco klasický phishing cílí na získání přihlašovacích údajů prostřednictvím falešných e-mailů, jsou tu i modernější formy jako spearphishing (cílený na konkrétní osobu), vishing (telefonní podvody) a quishing (využívající QR kódy). Ty se v posledních letech staly běžnou součástí hackerského arzenálu. Prudký nárůst zaznamenaly především podvodné „e-maily od šéfa“, kdy se útočníci vydávají za vedení společnosti a požadují finanční převody.
Výrazně častější jsou také útoky na zařízení připojená k internetu (IoT). Tato zařízení jako routery nebo kamery se stávají snadnými cíli kvůli nedostatečnému zabezpečení.
DDoS útoky
Distributed Denial of Service pokračují v cílení zejména na veřejný a finanční sektor. Útočníci využívají sítě kompromitovaných počítačů k zahlcení systémů a znepřístupnění služeb legitimním uživatelům.
Ransomware
Ransomware zůstává jednou z nejvýraznějších kybernetických hrozeb. Zatímco v roce 2019 činila průměrná výše požadovaného výkupného 13 milionů eur. V globálním měřítku dosáhly škody způsobené ransomwarem v roce 2021 neuvěřitelných 18 miliard eur, což představuje 57násobný nárůst oproti roku 2015.
Odcizení přihlašovacích údajů se stalo dominantním hackerským útokem, jehož výskyt se oproti loňskému roku více než ztrojnásobil z 8 % na 25 %. Útočníci se zaměřují především na hesla uložená v prohlížečích a cachované přihlašovací údaje.
Ačkoliv média často zdůrazňují, jakou roli má teď v kybernetických útocích umělá inteligence, analýza více než milionu vzorků malwaru ukazuje, že většina útoků stále spoléhá na osvědčené metody (článek na toto téma). V praxi přetrvávají tradiční techniky, protože jsou jednoduše účinné a nevyžadují pokročilé technologie.
Nová generace kybernetických hrozeb
S prudkým vývojem technologií se v roce 2025 objevuje zcela nová třída kybernetických hrozeb. Zmiňovaná umělá inteligence se stává dvojsečnou zbraní – zatímco pomáhá v obraně, zároveň se mění v nástroj kyberútoků (i když zatím v menší míře, než se prezentuje).
Umělá inteligence především umožňuje útočníkům vytvářet přesvědčivější phishingové útoky s minimem gramatických chyb a autentičtějším jazykem. Pryč jsou doby, kdy jste poznali podvodný e-mail kvůli kostrbatému překladu z angličtiny.
Hackeři pomocí AI také analyzují obrovské množství dat, identifikují zranitelnosti a personalizují útoky s nebývalou přesností. A podle odborníků v tomto článku 47 % organizací považuje pokroky v generativní AI za svou hlavní bezpečnostní obavu.
Deepfake technologie
Deepfake je rozhodně jednou z velkých kybernetických hrozeb. Zvláště letos (2025) vidíme masivní nárůst sofistikovaných dezinformačních kampaní vytvářejících extrémně realistický audiovizuální obsah, který je těžko rozlišitelný od reality. Tyto techniky mohou mimo jiné i destabilizovat společnost a vést k politickému ovlivňování.
Nový, propracovanější ransomware
Novou éru ransomwaru charakterizuje dvojité vydírání – útočníci nejen zašifrují data, ale ještě vyhrožují jejich zveřejněním, pokud oběť nezaplatí. Model Ransomware-as-a-Service (RaaS) umožňuje i méně zkušeným hackerům „pronajmout si ransomware“ a útočit tak i bez hackerských dovedností.
Odborníci varují před útoky využívajícími kvantové výpočetní technologie, které mohou prolomit současné šifrovací metody. První počítače schopné takových průlomů sice zatím nejsou, ale je to určitě jedno z palčivých témat kyberbezpečnosti.
Zvláštní pozornost si zaslouží zranitelnost biometrických zabezpečovacích systémů. Ačkoliv jsou běžnou součástí našeho života, stávají se také terčem útoků umožňujících obejít otisky prstů či rozpoznávání obličeje.
Útoky na cloud
Cloud je dalším výrazním „bojištěm“. Více než 90 % podniků nyní využívá multicloudová prostředí, která vytvářejí nové zranitelnosti.
Základní obrana proti hackerským útokům
Účinná ochrana proti hackerským útokům vyžaduje „mnohavrstvý přístup“, který kombinuje technologie, procesy a lidský faktor. Rostoucí povědomí o důležitosti bezpečnostních opatření jasně ukazuje statistika (2024) o meziročním vzrůstu poptávky po penetračním testování – a to o celých 80 %.
Základem moderní obrany je implementace zero trust strategie, která vychází z jednoduchého principu „nedůvěřuj nikomu“. Tento přístup znamená neustálé ověřování všech uživatelů a zařízení, čímž minimalizuje riziko neoprávněného přístupu. Kromě toho je naprosto nezbytné zavést vícefaktorovou autentizaci (MFA), která poskytuje další vrstvu ochrany nad rámec běžných hesel.
Jednou z nejúčinnějších ochran, jak se bránit proti ransomwaru, představuje pravidelné zálohování dat s využitím více vrstev ochrany. V případě útoku můžete rychle obnovit systémy bez nutnosti platit výkupné. Obecně se placení výkupného rozhodně nedoporučuje, jelikož nezaručuje, že útočníci nepublikují ukradená data. Vždy kontaktujte policii.
Pro posílení bezpečnosti je také důležité:
- Pravidelně aktualizovat firmware a software, čímž opravíte známé zranitelnosti.
- Použít síťovou segmentaci, která zabrání útočníkům získat přístup k citlivým datům.
- Šifrovat všechna uložená i přenášená data pomocí silných šifrovacích standardů.
- Monitorovat aktivitu zařízení s využitím nástrojů pro detekci hrozeb.
Především však nezapomínejte na to, co zaznělo hned v úvodu článku – až 85 % případů úniku nebo ztráty dat způsobuje lidská chyba. Proto je základním kamenem každé účinné obranné strategie systematické školení zaměstnanců o nejnovějších hrozbách a bezpečnostních postupech.
Komplexní audit
Skutečně účinná ochrana před kybernetickými hrozbami začíná důkladným pochopením aktuálního stavu zabezpečení. Právě k tomu slouží komplexní bezpečnostní audit, který zahrnuje technickou analýzu infrastruktury, ale také posouzení procesů, politik a chování uživatelů.
Audit pomáhá odhalit zranitelnosti dříve, než je zneužije útočník, a poskytuje konkrétní doporučení pro posílení obrany. Hlavní je, abyste audit prováděli pravidelně a nezávisle, ideálně to nechte na externím odborníkovi, který přináší nestranný pohled. Vzhledem k rostoucí složitosti hrozeb se dnes jedná o naprosto nezbytný krok každé organizace, která to s kyberbezpečností myslí vážně.
