Svodům lásky nakloněna
plavé vlasy, dlouhá šíje
láska smyslů je zbavena.
Noc je dlouhá, ať se žije!
Mladík jí na loutnu hraje.
Veselá mysl, v očích jas
její krásu opěvuje.
Říká všem: Vem to všechno ďas!
Krása – v tom je její cena.
Píseň lásky mladík pěje.
Touha ať je ukojena.
Bára se mu jen vysměje.
Cit a láska, kdepak ta je?
Tvoje krása nemá kaz.
Vilně se jen pousměje.
Říká všem: Vem to všechno ďas!
Stará budeš vyřízena.
Chraplavý hlas nahlas kleje
stále chce být pobavena
hlavně ať se jen poměje.
Noc bez spánku neprospěje.
Tvář - krev a mléko už vzal čas
krása v tváři ustupuje
Říká všem: Vem to všechno ďas!
Samota dny prodlužuje
v jejím oku zhas všechen jas.
Život smutně pokračuje.
Říká všem: Vem to všechno ďas!
VILLONSKÁ BALADA
Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř-pěti veršového).
Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání.
Použila jsem: ababbcbC ababbcbC ababbcbC bcbC (C je opakující se refrén)
Povinná slova: loutna láska píseň krev noc
