Podzim
Po zemi rozházené listí
o závod s větrem se honí
den za dnem rychle se krátí
zem červeným vřesem voní
Iluze se znovu vrátí.
Melancholie v duši je.
Zima
Země sněhem pokrytá
Idyla se vytrácí
Myšlenka v klidu přemítá
A naděje se neztrácí.
Léto
Letmý úsměv na tváři
Ebenové vlasy
Tělo slunci nastavuje.
Odraz mraků na hladině pluje.
TO JSEM JÁ
Pláč někdy na krajíčku mám
Říkám, že chci samý vzruch
I tanec, hudbu v duši mám
Blázen snílek dobrodruh
Občas z řady vyčnívám
Výsměchu se vyhýbám
A život stále ráda mám.
Akrostich, z řeckého akrostichon, je báseň, v níž počáteční písmena, slabiky nebo slova každého verše nebo sloky tvoří slovo, či jméno.
