Na srazu i60 v Lednici jsem ušla pěkných pár kilometrů nahoru a pak dolů. Při zdolávání kopce Děvín jsem si namohla levou nohu důsledkem blbýho šlápnutí na hrbolatém terénu. Co vám budu povídat; nejen levá noha, ale do druhého dne celé tělo mě bolelo.
Doma jsem našla mast, po níž v reklamě po aplikaci každej omládne a bolest zázračně pomine. Nesnáším reklamy, obzvlášť pak ty klamavé…
Zázračná mast nepomohla, ani růžovej prášek, co taky umí podle reklamy zázraky, i vydala jsem se do lékárny, abych tam zakoupila mast drahou, leč dle paní lékárnice nejsilnější.
Nepomohla. Nohy mě bolely čím dál víc ve dne i v noci, a navíc mi začaly otékat. Taky ruce a ramena bolely, jako kdybych denně fárala do dolů.
Pak jsem si něco musela poznamenat do kalendáře a koukám, bolesti se skoro na den shodují s mou návštěvou praktické paní doktorky, kde jsem byla na preventivní prohlídce. Paní doktorka mi tehdy sdělila, že je všechno v cajku, až na zvýšený cholesterol, a předepsala mi na něj prášky.
K mým každodenním pilulkám přibyla jedna navíc. Ha! Že by to byla jen shoda okolností, nebo možná příčina mých bolestí?
Přečetla jsem si přiložený leták a mrkla na internet. No jo, bolesti svalů tam byly u tohoto léku zmíněny.
Z posledních sil jsem dolezla do čekárny praktické paní doktorky. Čekárna byla prázdná, i zaklepala jsem dle instrukcí na dveře. Sestřička za chvíli vykoukla, tak jsem jí stručně vylíčila, proč přicházím.
Z ordinace za chvíli vyšla paní a po chvíli čekání i paní doktorka. Přísně se na mě podívala a pravila:
“Musíte se předem objednat! To nejde jen tak přijít! Způsobujete mi tím velký stres!! Mám všechno rozplánované na minuty!! Bez objednání lze přijít pouze mezi půl osmou a půl devátou!!!”
Omluvila jsem se a nesměle namítla, že ráno chodí vždycky ti s virózou a chřipkou, a už si netroufla dodat, že mi ráno kvůli bolestem dost trvá, než se rozhýbu.
“No tak pojďte, když už jste tady, ale rychle!”
Vylíčila jsem doktorce jak nejrychleji jsem mohla, že mě bolí nohy a všechno čím dál víc, a jestli to nemá možnou souvislost s novým lékem na cholesterol.
Paní doktorka zalistovala v mé složce.
“To stačilo jen zavolat, prostě ten lék týden neberte, a pak mi napište mail, jestli bolesti přešly. Pokud je na vině lék, pak jste jedna ze sta tisíc,” řekla doktorka přísně. “Taky si měřte tlak, koukám, že jste ho měla minule zvýšený. A ty hodnoty napište do mailu.”
Paní doktorku jsem zdržela pět minut a z ordinace kvapem vykulhala do čekárny, kam právě přicházel zřejmě objednaný pacient.
Vysadila jsem prášky a hle! Za dva dny bylo po bolesti. Přiznám se, že se mi ulevilo. Nejsem neschopná, nemocná a stará, jsem jen jedna ze sta tisíc, které lék způsobuje velké potíže. Taky jsem poučena, že dnes stačí telefon a mail, a nemusíme chodit k doktorovi. I když… můj táta byl lékař a vždycky říkal, že vyšetřuje i pohledem. Nojo, pokrok nezastavíš. Táta by se divil…
