Vznikla v roce 1957 v bývalých prostorách prvorepublikového Vilímkova nakladatelství a knihkupectví. Velký rozkvět zažila v letech 1965 až 1970 pod vedením respektovaného výtvarného teoretika Jindřicha Chalupeckého. Po něm nazvaná Cena Jindřicha Chalupeckého je nejvýznamnějším oceněním, jaké může získat český výtvarný umělec ve věku do 35 let. V 70. a 80. letech, kdy Chalupecký nesměl veřejně působit, se v galerii konaly především výstavy oficiálního umění, které byly pro tehdejší politický režim přijatelné. Od roku 2002 vedla galerii Nadace Český fond umění. V roce 2010 převzala provoz galerie společnost PPF Art patřící do skupiny PPF vlastněné nejbohatší Češkou Renátou Kellnerovou (hodnota jejího majetku činí cca 378 miliard Kč).
Aktuálně až do 24. srpna 2025 probíhá v galerii výstava děl Eriky Bornové pod názvem „Stíny horkého léta Traudi Schönfeld“. A proč takový divný název výstavy?
Inspirací výstavy byl totiž dům ve Šluknovském výběžku a jeho původní obyvatelé Schönfeldovi s dcerou Traudi. Tento dům Erika Bornová objevila díky dceři Rozálii, která na Šluknovsko jezdila s rodinou. Dům koupila a v době covidové se tam přesunula i s manželem. Vedle pražského ateliéru si v něm zřídila druhý, ještě novotou zářící venkovský ateliér. Při pátrání po historii domu zjistila, že Traudi v něm žila, když jí bylo jí 14 let. Chodila do BDM (Svaz německých dívek, nacistická dívčí organizace mládeže), což bylo něco jako Hitlerjugend, s čímž její rodiče, antifašisté, nesouhlasili. Po válce po odsunu se rozdělili a nechtěli s Traudi mít nic společného. Rodiče odešli do východního Německa, Traudi do západního Německa. A tam všechny stopy končí…
V domě po Schönfeldových zůstalo pár předmětů, ve sklepě pavouci, v komoře můry a další drobný hmyz, živý či mrtvý, bez ohledu na lidskou přítomnost.
Cyklus cca 50 vystavených děl Bornová nazvala podle baladického filmu Stíny horkého léta režiséra Františka Vláčila z roku 1977.
Malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová, dcera ilustrátora Adolfa Borna, se narodila v Praze 18. listopadu 1964, vyrůstala v Nuslích a již od dětství nikým jiným, než malířkou být nechtěla. Po absolvování Střední odborné školy výtvarné pokračovala ve studiu na pražské Akademii výtvarných umění. Desítky let tvořila sochy z polystyrenu, který přirovnává k mramoru: s tím rozdílem, že je lehký a ona s ním mohla bez omezení manipulovat. Později se začala věnovat malbě. S manželem Tomášem Císařovským má dvě dospělé dcery, vnuka a tři vnučky.
V přízemí a prvním patře galerie je zachycena krása hmyzího světa naplňují prvky hybridních žánrů biofikce pomocí akrylu, pastelu, uhlu a metalických vodovek. Formáty jsou jak malé, tak některé přesahují dva metry. Menší kresby ztvárnila Bornová na přírodním papíře z himálajských rostlin (viz obrázky 1 až 15 za článkem). Díla nejsou popsána názvy až na několik výjimek (např. obrázek 15 Noční motýl).
V suterénu galerie jsou vystavena díla nakreslená černým pískem včetně fiktivního portrétu Traudi, protože žádná její fotografie se nezachovala. Pískem namalovala i drobné předměty, které v domě po Schönfeldových zbyly (viz obrázky 16 až 18).
K výstavě vyšla rovněž kniha v nakladatelství Kant – viz www.kant-books.cz/cs/publikace/erika-bornova-stiny-horkeho-leta-traudi-sch-nfeld/ a též úvodní foto k článku.
Videorozhovor (podcast) s Erikou Bornovou o této výstavě si lze poslechnout na odkazu www.idnes.cz/onadnes/vztahy/podcast-na-kafi-socharka-malirka-erika-bornova-vystava-sudety-tvorba.A240529_145156_ona-vztahy_taj, další rozhovor byl otištěn v deníku Metro (https://e.metro.cz/default.aspx?d=08.07.2025&e=ME-PRAHA#strana=2).
Výstava je otevřena denně od 11 do 19 hodin, základní vstupné je 40 Kč, pro studenty 20 Kč a pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol je vstup zdarma. V úterý 12. srpna 2025 se bude konat od 17:30 hodin komentovaná prohlídka, na níž je vstup volný a zdarma.
Takže si nenechte ujít tento umělecký zážitek!
Další využité zdroje:
