Posvátný plamen
hoří věčně,
můžeme se tedy radovat,
a nebát se zbytečně.
V bytostném jádru našem,
jiskra stále plápolá,
dokola a dokola.
Ve věčné radosti můžeme,
náš život tvořit,
do posvátného plamene
se nořit.
Aby očistil nánosy smutku,
které někdy přicházejí,
ztrácejí se v noci,
když hvězdy vycházejí.
A světlo pak ozáří nový den.