Rozhodnutí závisí na konkrétní situaci pojištěnce, zejména na tom, zda má pojištěnec nárok na podporu v nezaměstnanosti a jaké má úspory v penzijním spoření. Obecně platí, že u evidence na úřadu práce, pokud vznikne nárok, tak pojištěnec může pobírat podporu v nezaměstnanosti (až 11 měsíců podle věku), doba evidence se započítává jako náhradní doba pojištění (hodnocená z 80 %), což může pozitivně ovlivnit výši budoucího důchodu, má hrazeno státem zdravotní pojištění. Avšak úřad práce může požadovat aktivní spolupráci při hledání zaměstnání.
U předdůchodu pojištěnec čerpá vlastní naspořené prostředky z penzijního spoření (III. pilíř), má hrazeno zdravotní pojištění, předdůchod nevylučuje možnost pozdějšího přiznání řádného (tj. nekráceného) starobního důchodu (důchodového věku 64 let a 6 měsíců dosahujete v únoru 2027). Doba pobírání předdůchodu se považuje za vyloučenou dobu, což znamená, že i přes nulové výdělky pojištěnce nedochází ke snížení základu pro výpočet budoucího starobního důchodu.
Podmínkou pro čerpání těchto výhod je, že účastník doplňkového penzijního spoření má naspořeno dostatek prostředků, aby mohl čerpat minimálně cca 13 500 Kč měsíčně po dobu alespoň 2 let (tedy cca 325 000 Kč). Souběžně s čerpáním předdůchodu může být pojištěnec evidován na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti (pokud splňuje podmínky).
Jako nevýhoda se jeví, že doba čerpání předdůchodu se nezapočítává do doby pojištění, což může mírně snížit výši budoucího důchodu, avšak tato nevýhoda odpadá, pokud je současně veden jako uchazeč o zaměstnání. Jako nejvýhodnější se tedy jeví kombinace evidence na úřadu práce a předdůchodu, zejména pokud má pojištěnec nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tím si zajistí příjem, zdravotní pojištění hrazené státem a zároveň minimalizujete dopad na výši budoucího důchodu.