Víte, že 11. prosince se slaví mezinárodní den tanga? Tanec tango vznikl v Argentině (Buenos Aires) a v Uruguayi (Montevideo), a tento den je spojen s ikonami argentinského tanga – Carlosem Gardelem (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Carlos_Gardel) a Juliem De Caro (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Julio_de_Caro).
Tango tak jak ho známe v Evropě bylo sice inspirované argentinským tangem, ale je trochu jiné, tzv. standardní (ballroom) tango. Na rozdíl od argentinského tanga, které má charakter improvizace bez žádné pevné choreografie s důrazem na neverbální komunikaci partnerů v objetí a spojení (abrazo) a na práci tělem vycházející z trupu a přenášení váhy s častými změnami rytmu, má evropské tango pevně dané figury a techniku a ostré a dramatické pohyby s důrazem na rytmus a kontrasty. Hudba argentinského tanga vyjadřuje melancholii, vášeň, nostalgii a napětí. Ostatně můžete se ponořit do ukázky tanga ze 30. let minulého století (viz www.youtube.com/watch?v=_djR9G5AEL4&t=1s) a ze současnosti (viz www.youtube.com/watch?v=smF3IT3tMuo).
A v tomto duchu byla 11. prosince 2025 ve výstavním sále Institutu Cervantes zahájena ve spolupráci s Velvyslanectvím Argentiny výstava 40 akvarelů Ondřeje Klouba pod názvem TANGO V AKVARELECH. Akvarely jsou prezentovány v původním formátu a zároveň na velkých hedvábných šátcích, doprovázené texty písní, které byly inspirací pro jejich vznik (viz https://cultura.cervantes.es/praga/cs/tango-en-acuarelas/183988).
Ondřej Kloub (narozen 1982 v Praze) je malíř, umělec, učitel tanga a organizátor tangových festivalů „Desde el Alma“ a „Nochero Soy en Praga“. Je architektem z povolání a jeho setkání s tangem v roce 2016 zcela změnilo směr jeho života. Od té doby věnuje veškerou svou energii a vášeň projektům souvisejícím s tímto hudebním žánrem. Výstava je jedním z jeho mnoha projektů a představuje vyvrcholení pěti let práce. Začal ji svými obrazy inspirovanými tangovými písněmi, které později vyústily ve vytvoření módní značky „Tango is Art“. Prostřednictvím této značky oživuje své akvarelové návrhy na hedvábných šátcích a spojuje je do jedinečné kreativní vize, která oslavuje tango, jeho poezii a ducha. Rozhovor s ním a jeho taneční partnerkou o argentinském tangu si můžete poslechnout na odkazu www.mujrozhlas.cz/host-lenky-vahalove/argentinske-tango-neni-o-naucenych-krocich-nebo-figurach-ale-spis-o-zazitku.
Jediný vystavený akvarel, který neilustruje žádné tango, má název Ptáci poutníci (viz úvodní obrázek k článku a první obrázek odpovídajícího šátku za článkem). Zobrazuje cyklus cestování a návratů prostřednictvím migrace ptáků a odráží i cykly ve vztazích – odloučení a znovushledání.
Za článkem pak následují další ukázky vystavených dvojic akvarelů a hedvábných šátků, např. Lovci perel (původně mělo jít o téma Moby Dicka, zachycení těla velryby převracející osamělou loď, ale pak stávající název vymyslela francouzské návrhářka tangové módy, která podle akvarelů Ondřeje Klouba vytvořila kolekci šatů), Směj se Klaune (vzducholoď jako balónová loď nesoucí tango orchestr s miniaturou klauna na palubě), Mořská melancholie (tango je spojené s námořnictvím, zrodilo se v přístavních městech Buenos Aires a Montevideo v nevěstincích, barech a tanečních sálech, a námořníci ho při návratech odváželi do evropských přístavů) a Slepý ptáček (inspirací byla tangová píseň o ptácích Pajaro Ciego, v níž zpěvák nelituje ptáka, že je slepý, ale využívá jeho slepotu, aby si ho připoutal).
Poezie ke dvojicím akvarelů a šátků je ze španělštiny překládána do češtiny a výstižnost českých překladů zjevně nejlépe ocení zdejší Íčkařky, publikující básně na i60, přímo při návštěvě výstavy.
Tato poetická a něžná výstava bude veřejnosti otevřena do 15. února 2026. Vstup na výstavu je zdarma od pondělí do pátku od 10 do 19 hodin a v sobotu od 9:30 do 13:30 hodin. Adresa Španělského institutu je Instituto Cervantes, Na Rybníčku 536/6, Praha 2, a jak se tam dostat jsem na i60 podrobně popsal již dříve (viz www.i60.cz/clanek/detail/33462/spanelsky-institut-v-praze-vystava-ilustraci-ilustradas).
