V minulém článku jsme přinesli nové údaje o tom, jak senioři využívají umělou inteligenci. V anonymním dotazování odpovědělo 873 lidí ve věku 60 až 90 let. Bohužel nemohlo jít o výzkum, který by přinesl plně reprezentativní výsledky o celé seniorské populaci, neboť v našem vzorku dotazovaných jsme zachytili více žen než mužů, méně lidí ve věku 60-64 let a málo lidí s nižším než maturitním vzděláním. A především jsme se nemohli ptát těch, kteří internet vůbec nepoužívají. Je to dnes sice již menšina občanů seniorského věku, ale jejich zdravotní stav, kupované potravinové doplňky nebo životní styl může být dost odlišný.
V průzkumu jsme se dotázali na sedm běžných onemocnění, s nimiž se ve starším věku setkáváme. Jestliže některé nemáte, můžete si blahopřát, a jestliže máte, můžete se utěšovat, že je vás víc. Tady je to v procentech ze všech dotazovaných:
Takže víc než polovina z lidí od 60 let má trvale vysoký tlak, srdeční onemocnění anebo prodělalo infarkt. Velmi častá jsou revmatická onemocnění a bolesti, které omezují denní aktivity. Lidé sem často počítají těžkou artrózu kyčlí a kolen. Třetina seniorů je obézní, čtvrtina má cukrovku, desetina přestála (nebo právě prodělává) onkologické onemocnění.
Nelekejte se, že v tabulce je součet větší než 100. Mnoho lidí má více než jedno onemocnění a jejich výskyt počítáme vždy znovu ze všech osob. Jen znovu opakujeme, že skupina těch, kteří odpověděli, neodpovídá plně struktuře seniorů podle pohlaví, věku ani vzdělání. Takže tyto a další výsledky mají pouze orientační význam. Získat takzvaný reprezentativní vzorek obyvatel však vyžaduje obrovské náklady a mnoho dalších pracovníků.
Musím tu odbočit s poznámkou, že několik výborných výzkumných agentur (např. Median, Kantar CZ, nebo STEM), umí dělat velmi reprezentativní výzkumy celé dospělé populace. Občas slyším, jak někdo zpochybňuje průzkumy o voličských preferencích: „Kdo ví, koho se ptali, asi svých známých“. Ale oni se ptali třeba 1000 lidí, mezi nimiž je takový podíl mužů, žen, lidí v jednotlivých věkových skupinách, každého stupně vzdělání, ve všech krajích a bydlících v obcích všech velikostí, že to plně odpovídá všemu obyvatelstvu. A svých známých se nikdy neptají.
Srdeční onemocnění mají o něco častěji muži, cukrovku mnohem častěji, kdežto revmatické bolesti a bolesti páteře mají naopak častěji ženy. S věkem počet nemocných pochopitelně narůstá, takže třeba nejstarší ročníky mají mnohem častěji revmatická onemocnění a bolesti páteře (v nejstarší skupině 85 let a více je to víc než polovina všech). Ale pozor, obezita nebo aspoň vysoká nadváha se týká mnohem častěji těch mladších: nejvíc jich je ve věku 60-69 let (zhruba 44%), kdežto ve věku 75-84 let pouze 22% (tedy poloviční výskyt). Avšak v tomto věku se už zase začne projevovat sarkopenie čili úbytek svalové hmoty.
Mimochodem, autor tohoto článku s tím bojuje taky. Ztrátu svalů a síly lze do velké míry zbrzdit a) radikálním zvýšením příjmu bílkovin na úkor polysacharidů (mouka, cukr), b) doplňkovým přísunem vápníku s vitamíny D3 a K2 (aby se vám vápník neusazoval v cévách, nýbrž ve svalech), c) posilováním v podobě cvičení bez zátěže (ano, to se týká i žen, nechceme, aby ve stáří snadno padaly a lámaly si stehenní kosti v krčku). Především se doporučuje opakované vstávání ze židle (8-12x), kliky o stěnu nebo o stůl (pozor na jeho ujíždění), přítahy pomocí roztažitelné gumy nebo i ručníku, na lýtka aspoň výpony na špičky, zvedání jedné nohy vestoje, a řada dalších. Jsou to odborně podložená doporučení, jakými se ve světě řídí miliony lidí.
Ca, Mg, Zn, D3, K2 B a taky Ginkgo a Omega
Celosvětově se hodnota výroby všelijakých potravinových doplňků a vitamínů odhaduje na pět biliónů korun. Slušný byznys. Z toho je část produktů neúčinných, někdy dokonce podvodných. Některé naopak prokazatelně pomáhají. Nemůžeme si je tady uvádět, ale určitě můžeme napsat, co senioři užívají nejčastěji. V dotazníku jsme se ptali na osm nejběžnějších přípravků a tady jsou:
Nejvíc lidí, 71%, bere vitamín D. Ten je nezbytný (nezbytný!) pro hospodaření těla s vápníkem a vápník je nutný pro práci svalů, přímo ovlivňuje činnost srdce a podílí se na „recyklaci“ kostí (ano, i ve stáří se kostní hmota znovu obnovuje, kosti stále „žijí“). Jenže vápník nemůže fungovat bez vitamínu D, nevstřebal by se ze střeva do krve. Naopak, mohl by se usazovat v cévách a to je životu nebezpečné. Proto nikdy vápník bez „déčka“.
[A můj tip:] Nejužitečnější je forma D3, která vzniká v kůži v důsledku slunečního záření, ale je také ve vaječném žloutku nebo v rybím tuku (vzpomínáte v útlém dětství na lžičku odporného oleje, který jsme museli denně papat?). Staré tělo si ho však neumí dostatečně vyrábět a tak je potřebné doplňovat ho uměle. Upřednostňuju lipidovou formu (lipo D3), protože D je rozpustný v tucích a tady tu tukovou složku dostávám přímo. Brát D3 „na sucho“ by mohlo vést k tomu, že ho tělo dobře nevyužije, nýbrž vyloučí někde na toaletě.
Zpět k našemu průzkumu. Druhý nejčastější pomocný prostředek je hořčík, bere ho 61% dotazovaných. Jeho účinky znáte – bez něho se cítíme unavení, stále rozrušení, někdy máme křeče a hlavně, bez něho se tělu nedaří pracovat s vápníkem a vitamínem D3. Samotný vápník bere 41% a je pravda, že ho všechen nebo většinu můžeme dostávat s potravou. Avšak to není zaručeno, protože ve stáří celkově jíme méně a ten vápník není všude.
33% bere vitamíny skupiny B. Z nich bych jmenoval aspoň ty nejdůležitější, což jsou B1, B6, B9 a B12. Téměř čtvrtina (22%) lidí si kupuje zinek, který je zásadní pro imunitu. Já používám trojkombinaci vápník + hořčík + zinek. A tabletku zinku navíc, když cítím nástup nachlazení. U mě zabírá skoro zázračně, zmobilizuje moji antivirovou obranu. A u zinku a také hořčíku se hodně vyplatí zakoupit si jejich chelátovou formu, neboť ta je výborně vstřebatelná a k žaludku šetrná.
Další vitamín, K, si kupuje 16% lidí. [A můj tip:] Ono je to tak, že především K2 je významný tím, že dokáže dostat vápník z cév do krve a ve spolupráci s D3 do svalů a kostí. Kdybyste nedostávali „káčko“ a brali jen vápník, může se vám usazovat v cévách, čímž vniká takzvané kornatění cév, jejich ucpávání. Vzpomeňte si, kolik lidí ve vašem okolí muselo na náhlou operaci, protože se jim začaly ucpávat cévy. Takže když to shrnu, tak D3 a K2 společně. To právě sám používám, spolu se zmíněnou trojkombinací minerálů.
Ještě byl dotaz na populární Ginkgo bilobu, kterou si kupuje 7% našich seniorů.
A víte, kolik různých léků, předepsaných lékařem, senioři denně užívají? To je také zajímavé zjištění: jen desetina nemá žádné léky, více než třetina jeden až dva, více než třetina tři až pět a pětina všech (18%) má dokonce více než pět léků denně.
[Můj tip:] Musíme si tu povzdechnout, že při veškeré úctě k lékařům i k nemocným, mnoho léků je na nemoci, které si lidé v podstatě způsobují sami svým stylem života. Jde o „civilizační osu“ nadváha, pak obezita, poté cukrovka, nemocné cévy, vysoký tlak, později dokonce srdeční selhávání a infarkt – to jsou nemoci, které se z velké části rozvíjejí pomalu, po desetiletích, a na nich má životní styl zásadní podíl. Vlastně k šesti ze sedmi výše uvedených nemocí by se dalo jejich vzniku předcházet nebo je alespoň oddálit pohybem, spánkem, stravou, snížením stresu. Jen malý vliv tady má genetika, většinou jde skutečně o to, jak člověk žil a s jakým zdravotním stavem odchází do důchodu.
Můžeme se pochválit
Naštěstí senioři jsou optimisté, což je vidět na tom, jak posuzují svůj vlastní životní styl (pochopitelně až ten ve stáří…). V grafu vidíte výsledek:
Nefandíme si ale tak trochu? Komentáře nechám na vás.
V průzkumu jsme se navíc dozvěděli, že dvě třetiny seniorů se věnuje fyzické aktivitě denně nebo téměř denně. To by bylo krásné, avšak upozornili jsme tam, že máme na mysli aspoň 30 minut chůze nebo aspoň 15 minut cvičení nebo aspoň hodinu práce venku nebo v dílně. Nikoliv tedy hodinovou procházku se psem, v níž ujdeme asi tak kilometr s neustálými zastávkami – protože to je, promiňte upřímnost, zdravotně k ničemu. Lepší je být při zdravotně užitečné práci, například u té chůze, na hranici zadýchání. Přesněji, abyste ještě mohli mluvit, než se začnete zadýchávat.
Takže dvě třetiny seniorů by byl výborný výsledek. Jen pětina takovou fyzickou práci uskutečňuje maximálně dvakrát v týdnu a desetina ještě méně často.
Další významnou aktivitou ve stáří je stravování. 45% seniorů psalo, že se o zásady zdravého stravování zajímají a také je praktikují. Téměř polovina to činí málo nebo jen někdy a zbývajících 7% skoro vůbec ne. Opět si můžete oba ukazatele porovnat se svým vlastním životem.
Ve všech mých průzkumech (a byly jich už desítky) se opakovaně objevuje, že senioři jsou v současnosti se svým životem hodně spokojeni, navzdory životním událostem, nemocem a různým stresům. Tentokrát se 92% všech označilo za velmi nebo spíše spokojených a jen 8% za spíše nebo velmi nespokojené. Je to určitě i zásluha smířlivějšího pohled na sebe, příp. na svět kolem sebe, a také vliv současného způsobu života, který si člověk může s výjimkou zdravotních omezení sám nastavit.
Pokud jde o ty, kteří jsou se svým životem nespokojeni, je to nejčastěji z důvodu omezení pohyblivosti vlivem revmatických a artrotických změn a chronických bolestí páteře, kvůli životní osamělosti a dále kvůli neuspokojivým vztahům s nejbližším okolím.
Už toho bylo dnes až dost, příště napíšu o tom, jaké smutné události během roku potkávají seniory a v čem se chtějí zlepšit, aby žili co nejdéle v uspokojivém zdraví. A asi se tu preventivně omluvím za své četné komentáře a vlastně i rady. Jsou myšleny upřímně a komu připadají zbytečné, jistě je jednoduše přeskočil.
