Potravinová alergie ohrozí v Česku na životě ročně až 5000 lidí, zhruba deset jich na šokovou reakci zemře. Přestože před 20 lety potravinová alergie prakticky neexistovala, v současnosti jí trpí až osm procent kojenců, čtyři procenta dětí a tři procenta dospělých. Nemoc ve světě postihuje až 250 milionů lidí.
"Potravinová alergie je nejčastější příčinou a spouštěčem alergického šoku," řekl přední český alergolog, profesor Václav Špičák. Obtíž se projevuje kopřivkou, otoky či ekzémem, zvracením, průjmy a bolestí břicha, a může způsobit i dýchací obtíže, jako jsou rýma a astma.
Nárůst potravinových alergií za posledních 20 let přičítá Špičák změně jídelníčku. Lidé jedí potraviny, které dřív nejedli. Větší počty alergiků mezi dětmi vysvětluje tím, že u části dětí přejde potravinová alergie v jinou obtíž, třeba alergickou rýmu či astma. Navíc tělo se u některých dětí dokáže správné reakci na alergeny "naučit", takže obtíž zcela ustane.
Potravinovou alergii u dětí nejčastěji vyvolají kravské mléko, vejce, sója, pšeničná mouka a arašídy. U dospělých jsou hlavními alergeny stromové ořechy, arašídy, ryby, sója, sezam, mák a celer. Častá je zkřížená alergie - u pylového alergika mohou obtíž vyvolat například rajčata.
Základem je vyhnout se příčině obtíží, ale odhalit ji bývá obtížné, jsou nutná specializovaná vyšetření. Ani pak nemá podle lékařů alergik vyhráno - například sezam je téměř v každém pečivu. I pokud tam viditelně není, mohou tam být jeho stopy, protože všechno pečivo se vyrábí v jednom areálu. Problém bývá třeba se zmrzlinou - nikdo neví, co v ní je.
Evropská unie řeší problém s potravinovou alergií tím, že stanovila pravidla pro značení potravin a nápojů. Na seznamu je 14 skupin, například korýši, vejce, ryby či celer.
