Svatojánská noc dostala název podle Jana Křtitele, jehož narození se v tuto dobu slaví. Čarovná Svatojánská noc je noc z 23. na 24. června v předvečer svátku Jana. Je plná kouzel a magie, ožívají v ní nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Země se otevírá, skály se rozestupují, své poklady vydávají. Provádějí se různé rituály, které sahají až do starověku. Jde třeba o skákání přes oheň nebo házení věnců do vody, hledání pokladu.
Najít o Svatojánské noci poklad nebyl žádný lehký úkol. Nejdříve musel člověk najít kvetoucí kapradí, které rozkvétalo přesně o půlnoci. Zlatá květ kapradí musel chytit do bílých šatů, když zrovna opadával. Kapradí samozřejmě střežily zlé síly. Pokud se někomu podařilo květ získat, byl obdařen magickými schopnostmi. Mohl být neviditelný, rozuměl řeči zvířat i stromů a rostlin a bylo téměř jisté, že poklad najde. Poklad byl nejčastěji ukrytý ve skále nebo hluboko v zemi. Květ kapradiny pomáhal zem i skálu otevřít. Z objeveného pokladu si člověk mohl vzít jen tolik, kolik unesl, jinak by ho zlé síly krutě potrestaly.
Divoženky neboli divé ženy, bosorky, lesní ženy byly postrachem lidí o Svatojánské noci. Věřilo se, že se dívají do oken a lidské děti vyměňovaly za svoje. Svým zpěvem, tancem a sliby lákaly mládence ven. Ten, který se nechal zlákat, dopadl velmi špatně. Divoženky ho utancovaly k smrti a jeho tělo roztrhaly na kusy a roznesly po lese.
Bludičky
Kdo se rozhodl o Svatojánské noci najít poklad, mohl narazit na bludičky, které by ho nalákaly do bažin nebo mohl překročit bludný kořen a zabloudit. Na zahnání bludiček prý neplatily modlitby a přání, ale nadávky a kletby. Ale i tak bludičky provázely dotyčného a domů a dlouho se pak ještě dívaly do jeho oken. Říkalo se, že tato světýlka jsou duše zemřelých, nepokřtěných dětí, tzv. nekřteňátek. Ty tančí o Svatojánské noci po lesích, loukách a bažinách. Avšak člověk, který měl dobré srdce, se jich nemusel bát, bludičky pronásledovaly pouze zlé a nepoctivé lidi. Dobrým lidem bludičky pomáhaly najít poklad.
Poklad literární
Svatojánská noc inspirovala i Williama Shakespeara k napsání divadelní hry, komedie Sen noci svatojánské.
…V lese se potkají královna víl Titania a král elfů Oberon. Oberon chce od Titanie zpět páže, které mu odebrala. Proto pošle jednoho ze svých elfů pro kouzelný květ, jehož dotykem se jakýkoliv člověk zamiluje do toho, koho prvního spatří...
