Matematické dovednosti dospělých Čechů jsou ve srovnání s jinými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nadprůměrné, čtenářská a počítačová gramotnost je jen průměrná. Ukázal to nový průzkum provedený v letech 2011 a 2012 ve 24 státech OECD. Nejlépe v testech dopadly skandinávské země. Ukázalo se však, že velmi nízké znalosti čtení, psaní a počítání má v průměru každý pátý občan Evropské unie.
V numerické gramotnosti skončila Česká republika na devátém místě, což ji podle dosažených bodů zařadilo nad průměr zemí OECD. Srovnatelně je na tom třeba Rakousko nebo Slovensko. Ve čtenářské gramotnosti skončili Češi taktéž na deváté příčce, v celkovém souhrnu je to výsledek odpovídající průměru vyspělých zemí. V porovnání s podobným testování před 15 lety se čtenářské dovednosti Čechů téměř nezměnily. Relativně nejhorší byly výsledky v dovednostech nazvaných řešení problémů v prostředí informačních technologií. Češi byli na 13. místě, což je stále ještě průměr.
Do testování se zapojili lidé ve věku 16 až 65 let. "Výzkum zároveň potvrdil relativně silnou a rostoucí závislost vědomostí českých dospělých na jejich rodinném zázemí," upozornil náměstek ministra školství Jindřich Fryč, podle něhož výsledky nepodporují hypotézu o poklesu vzdělanosti české populace.
Ve většině zemí včetně Česka dosahovali nejlepších výsledků lidé ve věku 25 až 34 let, hůře na tom byli lidé starší 55 let. Velmi výrazný byl tento generační rozdíl například v Belgii, Španělsku, Francii a Finsku. V porovnání se seniory z ostatních zemí byli ale Češi nadprůměrní. Muži měli celkově o něco lepší výsledky než ženy.
V průzkumu nejhůře dopadly Španělsko a Itálie, ani Francie si nevedla nejlépe. Uspělo naopak Japonsko následované Finskem. Jen velmi nízké znalosti čtení, psaní a počítání má však v průměru každý pátý občan EU. Toto číslo je přitom vyšší u nezaměstnaných lidí. Je navíc pravděpodobné, že se jejich postavení nezlepší, protože právě oni se vzdělávají málo či vůbec. Čtvrtině dospělých občanů unie také chybí znalosti práce s výpočetní a komunikační technikou.
Průzkum ukázal, že existují obrovské rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v dovednostech získaných v rámci formálního vzdělávání. Lidé, kteří nedávno předčasně opustili školu po dosažení středoškolského vzdělání, mají v některých zemích EU podobné nebo lepší dovednosti než absolventi vysokých škol v jiných státech. Například znalosti čtení, psaní a počítání absolventů středních škol v Nizozemsku a ve Finsku jsou podobné či lepší než výsledky vysokoškoláků z Irska, Španělska, Itálie, Kypru či Velké Británie.
