Jsou fajn, dá se díky nim ušetřit dost peněz, ale pozor, mohou být i škodlivé. Řeč je o slevových letácích. O těch papírech, které na nás téměř každý den vykukují z dopisních schránek, pultů u pokladen obchodů nebo vypadávají z novin a časopisů. A pozor, hrozí na nich závislost.
Mnozí lidé si své návštěvy obchodů řídí výhradě podle slevových letáků. A jde zejména o lidi vyššího věku nebo naopak o maminky na mateřské. Zkrátka o ty, kteří nejsou limitováni dobou strávenou v zaměstnání a mají čas vyrazit do obchodu podle toho, kdy je tam právě levnější máslo, prací prášek, mouka, prostěradla, vejce nebo čisticí prostředky.
„Děti se mi smějí, ale já jsem ochotna klidně vyrazit přes celou Ostravu do toho supermarketu, kde právě mají to či o no levnější,“ vypráví šedesátiletá paní Radmila. A sebekriticky přiznává: „Ano, jedu třeba pro velké balení toaletního papíru z Hrabůvky do Poruby, což je přes půl města a projedu na jízdenkách přes třicet korun, tedy víc, než co ušetřím na nákupu. Ale nemůžu si pomoct, ten pocit, že mám něco levnější, vždy převáží nad racionálním uvažováním.“
No nekupte to, že?
Paní Radmila je výjimkou, že si nelogičnost svého chování aspoň připustí. Mnozí toho nejsou schopni. „Rodiče jsou slevami úplně posedlí,“ vypráví čtyřicetiletý Martin. I když nabízí své mámě a tátovi, že je kdykoli odveze na velký nákup, odmítají. Mnohem více je baví vyrážet po svých a objíždět různé obchody, kde je něco levnějšího. „Potíž je v tom, že třeba nedávno nakoupili půl kila zlevněného eidamu, kterému končila doba platnosti. Sami dva ho nejsou schopni spotřebovat, takže celé rodině nutí oschlý starý eidam se slovy: byl to výhodný nákup, přece to teď nevyhodíme,“ říká Martin.
Podle výzkumu agentury Incoma GfK jsou slevy pro výběr toho, kde nakoupíme, rozhodující pro jednačtyřicet procent českých rodin.
Psychologové se shodují, že mnozí lidé mají na slevových letácích postupně vypěstovanou závislost. Jedna seniorka, která má chatu v Beskydech, sleduje slevy v blízkých i vzdálenějších nákupních centrech na internetu. Takže léto tráví tím, že manžela nutí vyrážet na nákup tu do Frýdku-Místku, tu do Ostravy, tu do Nového Jičína. Na benzínu projedou mnohem více, než ušetří. Rekordem je výlet z Beskyd do ostravského hypermarketu, kde měli o víkendu výrazně levnější aviváž, prací prášek a toaletní papír. Výsledek akce: Aviváž a prášek byl vyprodán už v deset ráno, takže se vraceli do Beskyd jen s třemi balíky toaleťáku. A samozřejmě pohádaní.
Hlavně nenaletět
Milovníci slev se dělí do dvou kategorií. Jedni cíleně nakupují výhradně to, co je levnější a objíždějí supermarkety s jasným cílem. Zpravidla pak onoho zlevněného zboží nakoupí větší množství a jsou uspokojeni pocitem, že mají vytvořenou výhodnou zásobu.
Druzí jsou méně disciplinovaní. Jedou sice někam kvůli slevě, ale zároveň tam nakoupí i jiné zboží. A to, jak známo, bývá obvykle dražší, než jinde. Nebo jste si toho ještě nevšimli? Když nějaký
supermarket vyhlásí slevu dejme tomu na máslo, zákonitě tam ve stejnou dobu bude třeba mléko o něco dražší než obvykle. Jenže když už jde člověk pro máslo, koupí zpravidla i ostatní běžné věci. A uspokojen pocitem, že máslo bylo o pět korun levnější, si nevšimne, že celkově by celý nákup v jiném obchodě pořídil levněji třeba o dvacet korun.
Slevové letáky jsou zajímavá věc, a kdo se v nich umí vyznat a má čas podle nich nakupovat, určitě neprohloupí. Ale dejme si pozor, aby nezačaly náš život řídit. Mnohým se to už stalo. Mysleme na to hlavně teď, před Vánoci.
