A tak jsem opět sama
na prázdném nástupišti,
to není velké drama,
jen myšlenky se tříští,
vždyť náhle neznáme se
a smutek je tak dlouhý,
život tě nocí nese
jak ztrátu věčné touhy.
Zázrak se nepovede
a touha marně plane,
dva lidé blízko sebe
a city uschované,
představy v hlavě zvoní
a sny se rozsypaly,
láska vlak nedohoní,
když zvolna mizí v dáli.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								