Zrůdný nacistický režim na konci druhé světové války zkoumal možnost použít malárií infikované komáry jako biologickou zbraň. Potvrzují to dokumenty z koncentračního tábora Dachau, o nichž v odborném magazínu Endeavour informoval německý biolog Klaus Reinhardt.
Výzkumný institut v Dachau se podle něj v roce 1944 zabýval problémem, jak udržet infikované komáry dostatečně dlouho naživu, aby je bylo možné dopravit na území nepřítele a tam je vypustit.
Oficiálně tato nacistická laboratoř, založená v roce 1942 šéfem SS Heinrichem Himmlerem, hledala prostředky proti nemocem přenášeným hmyzem. „Záznamy vedoucího institutu Eduarda Maye však nepřipouštějí jiný závěr, než že se tam pracovalo také na zbrani proti nepříteli,“ říká Reinhardt.
Malárií infikované komáry nacisté v Dachau podle dokumentů pěstovali ve velkém. „Samičky dostávají každou druhou noc králíka, aby mohly sát krev,“ napsal jeden z tehdejších pracovníků laboratoře v dopise příteli. Lékař Claus Schilling, odsouzený k trestu smrti v poválečném procesu s osazenstvem tábora v Dachau, prováděl experimenty s malárií i na vězních tohoto hrůzného nacistického zařízení.
Klíčovou otázkou výzkumu podle Reinhardta bylo, zda bodavý hmyz bude schopný přežít tak dlouho bez potravy, aby ho bylo možné přepravit z chovné stanice na místo určení. Mayovi a jeho týmu se ho nakonec údajně najít podařilo.
„Transport z chovné stanice na místo vysazení je možný. Pro praktické provedení by se měl nasadit anofeles čtyřskvrnný,“ doporučil vedoucí výzkumu, z jehož formulace Reinhardt usuzuje, že vědcům v Dachau šlo o vývoj nechutné ofenzivní zbraně.
Nacisté ji už naštěstí nestihli uplatnit, o pár měsíců později utrpěli drtivou porážku od ruských a spojeneckých armád.
