Péči o seniory s demencí v Česku mnohdy schází odbornost i respekt. Špatné zacházení zaznamenala Kancelář veřejného ochránce práv v polovině ze čtrnácti zařízení, která její pracovníci loni kontrolovali. Problémy spočívaly například v nadužívání tlumících léků, nedostatečné prevenci podvýživy, ale také v omezujícím používání postranic u postele, nebo naopak v nulové prevenci pádů. Předběžné výsledky kancelář zveřejnila u příležitosti odborné konference.
Konkrétní problémy podle ombudsmanky Anny Šabatové většinou nejsou důsledkem zlé vůle a úmyslu, ale spíše stereotypů, přetížení personálu a materiálních či systémových nedostatků. "Jsou to většinou systémové věci, které vyplývají například z nedostatku peněz v rozpočtu. Já jsem však přesvědčená, že ve společnosti je dostatek zdrojů, a je otázkou humánnosti naší společnosti, jak tyto prostředky distribuuje," uvedla Šabatová.
Ve čtyřech případech se Kancelář veřejného ochránce práv obrátila na orgány, které mohou zahájit řízení o správním deliktu. Všechna kontrolovaná zařízení však prý reagují na výtky pozitivně a mají snahu chyby napravit. Opakovaně navštívili pracovníci kanceláře také jedno neregistrované zařízení, u něhož existuje podezření, že neoprávněně poskytuje sociální služby pro klienty trpící demencí.
Častým problémem i v registrovaných zařízeních je nedostatečná odbornost personálu. Senioři s demencí při tom mají specifické potřeby, počínaje přehledným uspořádáním prostoru, přes kvalitní stravu až k přiměřené medikaci. Souvisejícím problémem je nízký počet zdravotních sester a pečovatelů. V jednom z kontrolovaných zařízení měl pracovník v přímé péči na starosti 20 klientů.
"Demence je onemocnění, v případě Alzheimerovy choroby smrtelné onemocnění, a přináší velké požadavky na péči. Pokud personál nemá ty znalosti a péče není k tomu nastavená, nemůže to zacházení být dobré," sdělila pracovnice kanceláře Marie Lukasová.
Základem správné péče je kvalitní strava. V mnoha zařízeních ale personál nesleduje příjem jídla a tekutin, případně klientům podává stravu, která není uzpůsobena jejich stavu. Opomíjet nelze ani společenskou nebo estetickou rovinu stolování. Přesto je v praxi běžná rezignace na používání příborů, někdy se také mixují všechny složky jídla do jediné směsi.
Jiří Horecký z Asociace poskytovatelů sociálních služeb novinářům řekl, že návštěvy z Kanceláře veřejného ochránce práv přispívají ke kvalitě péče. Situace se podle něj za poslední léta zlepšila, klient se ocitá v popředí zájmu. "Na péči se však zároveň odráží snižování stavu zdravotního a sociálního personálu," připustil Horecký.
V Česku žije více než sto tisíc lidí trpících demencí. Jak populace stárne, pacientů stále přibývá.
