Jak v těle můry

Zimnice na mě sahá
a unáší mě chladný proud,
choulím se jako nahá
a neumím se obléknout,
po teplých dlaních toužím
a jitro liják přináší,
jak v těle můry kroužím
a nikdo lampu nezháší.

Siréna na mě křičí
a brzdy kvílí do ticha,
láska se neodlíčí
a touha skoro nedýchá,
před sebou velehory
a ledu sotva zabráním,
jak extrakt z mandragory
mě obepínáš před spaním.