Už s tebou nesnídám

Už s tebou nesnídám,
a přesto vím,
jak tvoje láska chutná,
tvé oči nevídám,
jen jejich stín,
změna prý byla nutná,
hvězdy jak jitřní chór
a ještě dnes
cit v tvaru půlměsíce,
můj malý tichý vzdor,
pád do želez
a bludná létavice.

Mladistvé vábení
a jasný smích,
to je ta správná cesta,
touhy se nezmění,
jsou jako hřích
a stesk mě žene z města,
byl jsi můj zvláštní dar,
teď život tvůj
mi nastavuje záda,
pro lesklých střípků pár
mě nelituj,
já mám tě stále ráda.