Vranovská přehrada vyrostla během tří let v letech 1930-1933 dva kilometry proti proudu nad Vranovem nad Dyjí. Tehdy to byla největší přehrada ve střední Evropě a až do stavby Slapské přehrady koncem 50. let i největší přehrada v Československu. Hráz se ihned stala oblíbeným místem pro rekreanty, rybáře nebo milovníky vodních sportů. Před 80 lety, 11. července 1934, zde přibylo další lákadlo - na přehradě začala fungovat lodní turistická doprava.
Lodní doprava na Vranovské přehradě zažila během své existence vzestupy i pády. Velké popularitě se těšila hned od svého zahájení a s malou přestávkou během druhé světové války fungovala až do roku 1992, kdy lodní dopravu ministerstvo životního prostředí zrušilo, protože znečišťovala přehradu jako zdroj pitné vody. Pak se na 14 let odmlčela, aby se opět znovuzrodila v roce 2006.
Spolek nadšenců ze spolku Národní jednota získal koncesi na provozování lodní dopravy na přehradě již v létě roku 1933 a v červenci 1934 byl na vodu spuštěn motorový člun Máša pro 40 pasažérů. Zpočátku se jezdilo denně zpravidla ve dvě hodiny odpoledne z Vranova do Bítova a zpět se zastávkami u Lančova a Chvalatic. Člun, nesoucí jméno tehdejšího místostarosty Brna Jana Mášy, vody přehrady pyšně brázdil až do roku 1965. Máša však na přehradě nebyl zdaleka osamocen. Již za rok se k němu připojila loď Lada znojemského podnikatele Ladislava Prchala a následovaly další.
Po odtržení pohraničí v roce 1938 se oblast stala součástí Německa a lodní doprava se dostala do německých rukou. Počátkem 40. let ale byla zastavena. Po válce se flotila znovu postavila na nohy a další změnu ve fungování lodní dopravy na přehradě přinesl komunistický převrat z února 1948, po kterém provoz převzal stát.
V roce 1992 ministerstvo životního prostředí lodní dopravu na Vranovské přehradě ukončilo. Stalo se tak kvůli vytyčení ochranného pásma na přehradě jako zdroje pitné vody. Ochranné pásmo bylo sice zrušeno už v roce 2000, v té době však z původní flotily nezbylo nic. Do roku 1992 vody Vranova brázdilo na 20 lodí, z nichž mnohé skončily ve šrotu, několik jich bylo přebudováno na stylová obydlí a další nadále jezdí po jiných přehradách či řekách. Největší a nejmodernější z nich, loď Moskva pro 250 pasažérů, obohatila lodě v rámci pražské lodní dopravy a v hlavním městě jezdí pod jménem Moravia.
Na dlouhých 14 let tak hladina na Vranově utichla. Na lepší časy se začalo blýskat v roce 2005, kdy zde společnost Lodní doprava Vranov obnovila turistické projížďky. Slavnostní okamžik nadešel v květnu 2006. Na vodu spustili loď Valentýnu, později loď Viktorii. Lodě Vranov a Dyje provozuje společnost Osobní lodní doprava. Obě firmy nabízejí pravidelné plavby. Hlavní trasa vede mezi hrází a Bítovem a ročně se projedou po přehradě desítky tisíc lidí.
Stavba Vranovské přehrady (spolu s výstavbou nového Bítova, dvěma mosty či inženýrskými sítěmi) začala v březnu 1930, dokončena byla za tři a půl roku. První betonová gravitační hráz z litého betonu na území českých zemí je 60 metrů vysoká a v koruně 292 metrů dlouhá. Na 763 hektarech zadržuje až 132.500 kubíků vody. Největší hloubka přehrady (46 metrů) je přímo u zdi, přehrada je dlouhá asi 30 kilometrů a zasahuje až pod hrad Bítov do údolí Želetavky.
