Zdeněk Huspek
						28.11.2014 19:42
						Zmiňujete Jáchymov, to byla skoro horská, ale krásná trasa a bylo to místy, kde se psaly nepříliš pěkné dějiny naší země. Nějaký čas jsem v těch končinách bydlel a slyšel hodně příběhů o tamních dolech i lidech, co v nich pracovali - ať už dobrovolně nebo nuceně. Bohužel si to člověk nikam nenapsal, dneska by to bylo zajímavý čtení a určitě by to mělo větší hodnotu, než vandrovní knížka :-).
						
					 
					
							Marie Magdalena Klosová
						28.11.2014 13:14
						Jo,lákala by mě Svatojakubská pouť Španělskem,se vším všudy-odřenýma nohama,společnými ubytovnami pro poutníky,záblesky dávných dob a posledních sil,za kterými se zdá,že už nic nebude.Ale na to si už netroufnu.Škoda.
						
					 
					
							Marie Magdalena Klosová
						28.11.2014 13:09
						Je to nádherný autentický "záznamník",vtipný,hodnotný,prostě úžasný.My jsme sice s mužem  žádné dálkové ani blízké pochody neabsolvovali,ale tím více si vážím výkonů těch,co v nich našli zalíbení.
						
					 
					
							Libuše Křapová
						28.11.2014 09:00
						V mládí jsme taky chodili na pochody, padesátku jsem šla jen jednou a nohy mne při vzpomínce bolí ještě dnes.  Moc krásná vzpomínka.
						
					 
					
							Alena Tollarová
						27.11.2014 21:45
						Krásný. Ale mě tedy nejvíc zaujal Jáchymovský tolar, rok 1973. Ten můj, vedle kterého kráčím, chodím, pochoduju, vyšlapuju, běhám, loudám se a tak - zkrátka podle situace, narukoval do Jáchymova tuším že 1968
						
					 
					
							Zdeněk Huspek
						27.11.2014 21:17
						Děkuji za komenty, paní Zoja vzpomíná Prčice, to byla skutečně mosntrakce, na cestách před sebou člověk viděl šňůry pochodníků, z toho 70 % lidí, co víc než 20 km vyšlápli jedinkrát za rok a právě do Prčic... a pak týden dva bědovali :DD.
Bylo to nicmémě fajn období a hlavně proto, že nám bylo o pár pátků míň :-)-
						
					 
					
							Alena Vávrová
						27.11.2014 11:27
						Moc pěkný "vandrbuch" - jen jsem dočetla, už mě bolely nohy :-)). Taky jsem se něco nachodila, ale na dálkoplazku jsem nikdy nohy neměla, tak max. do 30 km. U nás má velkou tradici Novoroční běh a pochod kolem Máchova jezera  a pak jarní seriály Máchovi v patách. No a  samozřejmě cesta na Bezděz a zpět.
						
					 
					
							Růžena Antlová
						27.11.2014 07:52
						bezvadný retropříběh  !!!!!!
						
					 
					
							Zoja Sedláčková
						26.11.2014 22:34
						Pěkné, moc. Taky jsem absolvovala několikrát 50 km Praha-Prčice. Byla to v 70.letech opravdu móda. Ale nikdy se mi nepodařilo vychytat obuv. Nehty mi slézaly až do Vánoc ( šlo se to v květnu). Teď taky raději jezdím na kole. Ale pěší tůry absolvuji s Přírodní školou. Naposledy letos v září za 4 dny 80 km s 10 kg batohem.
						
					 
					
							Zdeněk Huspek
						26.11.2014 22:00
						Pravda je, že když jsem se v roce 1980 přistěhoval do Plzně, kde jsem sice měl příbuzné, ale jejich návštěvy byly spíš sporadické, tak jsem díky těmhle pochodům za 3 roky znal okolí Plzně lépe, než někteří rodilí plzeňáci (í).
						
					 
				
					Načíst starší příspěvky