O strašně hnusném čertovi

Dík za komentáře. Moc se mi nechtělo ale musela jsem s pravdou ven hned. Vzala jsem dcerku dolů do sauny a ukázala jí kostýmy ve skříni. Nelíbilo se jí to a řekla mi "Ale ta čarodějnice ve Studiu kamarád nejsi ty, že ne. Je ti jenom podobná, viď?" Mluvila o Jitce Molavcové, jestli si na tu postavu pamatujete. Nikdy by mne nenapadlo, že máme něco společného.

Hezké povídání, takové kolektivní nadělování muselo být prima. Věřím, že na to všichni vzpomínají, a pro děti to nebylo tak stresující.

Naše nadílka se "konala" vždy" za okno" a musím říct,že nepostrádala tajuplnosti.Zůstalo to tak dodnes,a to i mezi námi dospěláky.Pootevřené okno v setmělém pokoji a za záclonou balíček je "chvilka poezie" ve shonu všedních dní.

Zojo, moc by mě zajímalo, jestli se konal "coming out", jestli hned, nebo až po letech. :-) Z dětství mám jednu příšernou vzpomínku na setkání s čertem. Dodneška nevím, o co tehdy šlo.

Zojo moc pěkná vzpomínka.

Není čert jako čert! Na některého se nezapomene celý život...a to již Vám Zojo nikdo neodpáře. Výborné !

Dobrý Zojo.Musím se přiznat, že jsem dosud moc nevzpomínala.Ve víru současnosti.A s vámi se také vracím do vzpomínek a odkrývám vrstvy zapomnění.Je to hezké. Taky se mi zdá, že chodí méně Svatých trojic a jsou rok od roku mladší.

To jste asi musela být pěkně zmaškařená. Já jsem dnes viděla v OC na Pankráci mikulášskou nadílku pro děti. Čertík byl nějaký mladý muž, který byl z celé sestavy nejsympatičtější, a děti, které zpívaly a recitovaly, se místo s Mikulášem chtěly skoro všechny fotit s čertem!