Za můj řidičák může švagr!

Za můj řidičák může švagr!

13. 6. 2012

"Tak pospěš si, nebo nám ujede autobus! Máme všechno? Fuj to je vedro. Proč už konečně nemáme auto, aspoň ojetinu, kdo má všechno tahat na hřbetě i s dětmi autobusem nebo vlakem?" Využívám příležitosti odjezdu na podnikovou chatu a ponoukám manžela k tomu, aby se zamyslel nad nutností koupit auto. Je však vůči technickým vymoženostem silně imunní a nesnášenlivý až alergický. Auto? Zapomeň! 

Konecně jsme zchvácení zdlouhavým cestovaním dorazili na chatu. Stojí to za to. Je v hezkém údolí Beskyd, tam kde lišky začínaji dávat dobrou noc, na louce u potoka. Za kopcem už je Polsko. Louka nám poslouží  jako hřiště na fotbálek, badmington a jiné sportovní taškařice, na potoce postavíme hráz a můžeme se koupat a lovit čudly. Líbí se nám tam. Chata je dost velká i pro rodinu mé sestry. Měli by přijet každou chvíli. Zapnu lednici a funguje to. Začnu vybalovat. Co to ječí? To nejsou děti, to je klakson moskviče mého švagra! Sláva, nezabloudili. Jdu je přivítat a zkamením. Jsou pěkně nabalení. Na střeše hromada ranců a za autem přívěs a na něm motorka a kola. Synům okamžitě všechno vypadlo z rukou a jdou vítat skvělého strejdu, bratrance, sestřenici a tetu, ale hlavně tu motorku...! 

Já už je viděla zasádrované v márnici a oni sebe nejspíš s vavříny na stupních vítězů. Všichni chlapi mají huby vysmáté od ucha k uchu - kromě mého. Ten se schoval do novin, aby se k tomu nemusel vyjádřit. My maminy jsme se radši uchýlily do kuchyně ke kafíčku a švagr s kluky nadšeně dávali zabrat motorce. Uklidnili se až u lavoru kynutých knedlíku s jahodama.

Další dny se šlo na borůvky, na houby, na celodenní túru, stavěla se na potoce přehrada a večer byla honba za pokladem nebo líté karetní boje u krbu. Jenže pak nám došly zásoby a museli jsme vyrazit na nákup do vesnice. Auto parkuje před obchodem s otevřenými dveřmi a já si sedla na sedadlo řidiče a čekám na švagra. "Tak pojeďme už!" Tak jeď, dostalo se mi šokující odpovedi. "Co blbneš, víš, že to neumím." Tak se to nauč! Celá jsem se rozklepala vzrušením a nečekanou příležitostí. Jejda ono to jedeeee!

A pak se muselo jezdit na nákup každý den. Tak mě to chytlo. Dnes už jsou děti dospělí a mají svoje děti a vymýšlejí podobné hry, protože na ty naše mají hezké vzpomínky. No a já si udělala řidičák a stala se řidičem autobusu.

 

Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků,  nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.
Moje rodina Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Čadová
Jo..jo..řidičák. Když jsem ho dělala, instruktor říkal zda nemáme doma multikáru, protože jsem jezdla pouze na jednu rychlost. Ale udělala jsem ho! Je skládací a růžový, mám ho také založený v šuplíku. A mít povolání řidič autobusu to je náročné povolání, hlavně když se jezdí MHD. Řidiče autobusu mám doma.
Soňa Prachfeldová
Moc hezké - na takové příhody a rodinné volno v pohodě, člověk rád vzpomíná . Nyní je dokonce nedostatek řidičů autobusu, že by ?
Alena Várošová
To se jen tak nevidí,řidička autobusu,skvělé paní Věro,fandím Vám.
Hana Rypáčková
No jo, vůbec jsem se nekoukla na datum.Moc pěkné, zalovit v archívu.Řidičák mám od dvaceti jako nutnost vozit děti.Ale měla jsem sedmiletou pauzu kolem padesáti.To se nezapomíná.Můj švagr může jen za to , že jsem řídila trabanta- to ruční řazení ! Jeli jsme nakoupit a dal si dvě piva.Netušil, že se budu vzpouzet, no dojela jsem a chcíplo mi to jen jednou.
Zuzana Pivcová
Tedy, Věrko z Itálie, vidět tu po 3 letech Tvé tehdejší vyprávění, je překvápko. Jestlipak vůbec zjistíš, že si na Tě redakce takhle vzpomněla? A já kupodivu dnes ráno taky. Intuice?
Olga Štolbová
Věřím,že jste nikdy nelitovala.Já jsem si udělala řidičák,díky filmu "Žižkovská romance" a změnilo to celý můj život, a krásně.Moc ráda čtu vaše povídání.
Hana Práglová
Tak to se Vám podařilo!Díky švagrovi získat i zajímavé zaměstnání!!!Taky mám řidičák.Starý hodně let,ale pořád krásný,jako nový.Asi díky tomu,jak už jsem tady psala,že je dobře uložený na dně šuplíčku!!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.