Strach

Já myslím, že trochu tajemného strachu k mládí patří a je i částečně vyhledáván, hlavně děvčaty, která si pak o tom vyprávějí. Je to samozřejmě něco jiného než opravdový děs. Asi jako když se děti bojí čerta a přitom chodí o Mikuláši po městě, dokud ho někde nepotkají. Je ale pravda, že za nás zase tolik odůvodněného strachu z kriminálních činů být nemuselo.

Zdeni, úplně jsem se vcítila do toho okamžiku, kdy se kamarádka " odhalila" a přiznala strach. V duchu jsem letěla z lesa s vámi....

Ne nadarmo se říká, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Ve dvou se to ale lépe táhne, v tomto případě zvládá. Jeden se vždy bojí víc. :-)