Ilustrační foto: pixabay.com

Vůně vzpomínek a kávy

13. 6. 2012

Můj příběh vzpomínky

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(4.9 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 14.2.2016 19:35

Paní Dano hezky se mi to četlo a moc milé povídání.Dokonce i tu vůni kávy jsem z Vašeho článku cítila.

Zuzana Pivcová 14.2.2016 19:09

Není to 50 slov, Dano, ale ten zvláštní zkratkovitý výraz. který se mi moc líbí, Ti stejně zůstává.

Helenka Vambleki 14.2.2016 18:33

Libor Farský 14.2.2016 18:25

Kdybych měl tu šanci se s Vámi sejít v kavárně, povídali bychom si o knihách. Já ale nepotřebuji sladit kávu. *****

Lenka Hudečková 14.2.2016 18:17

Smutné psaní, ale krásná slovíčka...Na dálku posílám pohlazení a dávám *****

Zpět na homepage Zpět na článek

Nelehké vzpomínání

Po prožité noci v kasárnách, kde 40 chlapů stereo chrápalo, nás odvádí na snídani. Jídelna je…

Jindřich Berka

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková