Úplněk zkracuje dobu spánku zhruba o 20 minut a také způsobuje, že hůře usínáme. Měsíční fáze mají zkrátka vliv na naše životy.
Podle legend přicházejí za nocí, kdy je Měsíc v úplňku, upíři a vlkodlaci. Nejen oni, ale také my jsme podle posledních výzkumů ovlivněni úplňkem a máme sklon spát méně, když je Měsíc největší. Michael Smith ze švédské Göteborgské univerzity ve svém výzkumu sledoval spánek a mozkovou aktivitu dospělých osob. Výsledky ukázaly, že úplněk zkracuje dobu spánku asi o zmíněných 20 minut a také znesnadňuje usínání.
Získané údaje se shodují s výsledky švýcarské studie, podle níž za úplňku potřebujeme obvykle nejméně o pět minut více na usínání. Ovšem především se nám zkracuje o 30 procent fáze takzvaného hlubokého spánku. Za úplňku se totiž snižuje úroveň hormonu melatoninu, který hraje klíčovou roli v řízení rytmu spánku a bdění. Dobrovolníci, kteří se na studii podíleli, udávali, že spali prostě špatně.
Při obou výzkumech byly sledované osoby umístěny v pokojích bez oken, aby tak účinek úplňku nemohl být přičítán většímu světlu pronikajícímu zvenčí a narušujícímu spánek.
„V době úplňku se zdá být mozková kůra citlivější. Účinek je patrný u obou pohlaví, ale především muži mají problémy s usínáním a délka spánku je u nich kratší. Získané údaje naznačují, že zde jsou zřejmě jakési biologické hodiny usměrňované měsíčními fázemi, ale jejich mechanismy zatím nejsou prozkoumány,“ říká Michael Smith.
Vliv dávné minulosti?
„Dosud nikdo nedokázal vysvětlit vliv úplňku na spánek,“ uvádí Lino Nobili z Centra pro diagnostiku a léčbu poruch spánku při milánské klinice Niguarda. „Jestliže to nedokážeme vysvětlit, ještě to neznamená, že tento jev neexistuje. Máme studie, které o tom dobře svědčí,“ podotýká.
Měsíční fáze mají vliv na naše životy, stačí uvést jako příklad ženský menstruační cyklus. Ale z jakého důvodu máme jakési "měsíční" biologické hodiny i pro rytmus spánku a bdění?
Podle Christiana Cajochena z univerzity v Basileji, autora první studie, která naznačila vztah mezi úplňkem a spánkem, je rytmus odpovídající měsíčním fázím zřejmě dědictvím z dávných dob. „První lidé možná měli lehčí spánek za úplňku, neboť za jeho světla byli více ohroženi divokými zvířaty. Původ tohoto jevu je možná ještě mnohem starší, z šera minulosti, kdy byli pány Země dinosauři a začali se vyvíjet první savci. Tito naši dávní předkové byli nuceni žít hlavně v noci a byli nejaktivnější v době, kdy Měsíc svítil nejvíce, protože ve dne se museli skrývat před velkými plazy. Některá zvířata mají dosud rytmus reprodukce ovládaný Měsícem: je možné, že lehká redukce lidského spánku je dědictvím z dávných časů, kdy jsme se i my museli množit za úplňku,“ uvedl Christian Cajochen.
Zbývá objasnit, jaký je lunární "synchronizátor", který jsme schopni pociťovat: máme receptory, které rozlišují svit Měsíce od svitu Slunce? Jsme citliví na gravitační působení Měsíce, jako kdyby i v nás bylo jakési "vnitřní moře"?
Zatím je obtížné to tvrdit.
