Herečka Jana Brejchová patří mezi největší hvězdy poválečné české a československé kinematografie. Před filmovou kamerou se poprvé objevila už ve třinácti a díky uhrančivým očím, notné dávce půvabu a nezpochybnitelnému talentu se rychle stala jednou z nejobsazovanějších hereček. Hvězdnou auru si Brejchová, která 20. ledna oslaví pětasedmdesátiny, udržela prakticky po celou kariéru. Poslední rok a půl ovšem v ústraní bojuje s vážnou nemocí.
Brejchová sice nevystudovala konzervatoř ani divadelní fakultu, jejímu talentu a půvabu ale podléhali režiséři filmoví i divadelní. Kariéru odstartovala coby dítě školou povinné, jako třináctiletá si v roce 1953 zahrála ve snímku Olověný chléb. A proč ji režisér Ladislav Helge do filmu vybral? „Asi že jsem byla fotogenická. Krásná ne, ale fotogenická. O talentu řeč být nemohla,“ vzpomínala. Po debutu šla Brejchová dělat písařku do Laktosu, nakonec se ale ukázalo, že u filmu bude platnější.
Ostýchavá trémistka
Zpočátku to přitom nevypadalo, že druhé nejstarší z osmi dětí rodiny Brejchových udělá velkou hereckou kariéru. „Jsem šílená trémistka. Nenapadlo by mě být herečkou,“ řekla o svém dětství, kdy se veřejně neprojevovala a třeba rozšířené recitační soutěže ji naprosto míjely. Nikdy se také úplně nezbavila studu. „Celý život bojuju s plachostí a ostychem. To, že jsem herečka, vypadá možná paradoxně, ale já jsem v těch rolích schovaná,“ přiznala otevřeně Brejchová, která hrála ve více než stovce filmů.
Půvabná blondýna s uhrančivýma očima se stala jednou z nejzářivějších hvězd filmu. Na "place" se od začátku potkávala s velkými osobnostmi, ať už to byli herci jako Jiřina Šejbalová, František Smolík, Vlasta Fabianová, či přední režiséři. Velký vliv měl na Brejchovou třeba Evald Schorm, Zdeněk Podskalský v ní zase objevil komediální talent. „Mám zkušenost, že čím větší herec, tím je skromnější a slušnější,“ vzpomínala Brejchová na počátky své dráhy.
Sex-symbol 60. let
Už v 60. letech z ní média udělala sex-symbol, Brejchová se ale dokázala přehrát do charakterních úloh a nesplnila se jí tak obava, že skončí jako "stárnoucí diblík". Práce měla vždycky hodně, nebylo výjimkou, že dokončila v jednom roce i čtyři filmy, některé natáčela zároveň. Hrála ve Vlčí jámě (1957), Vyšším principu (1960), muzikálu Kdyby tisíc klarinetů (1964) i řadě komedií 60. a 70. let. Mnoho úloh měla v televizi, byla třeba královnou v pohádkové sérii o princezně Arabele.
Od poloviny 90. let ale dávala stále větší přednost divadlu a její role před kamerou se dají spočítat na prstech. „Divadlo mě pohltilo, je svobodnější, můžu si vybrat, co chci hrát. Můžu oslovit režiséra, herce... Ve filmu dostanete scénář, a buď ho vezmete, nebo ne,“ řekla Brejchová, která si navíc na jevišti procvičovala paměť a bojovala tak s neurologickými potížemi. Postup nemoci se ale zastavit nepodařilo a v říjnu 2013 přišel kolaps, ze kterého se stále vzpamatovává.
Všichni slavní muži
Dnes žije Brejchová v ústraní, média ale občas přinesou zmínku o tom, jak se jí daří. Hereččino soukromí ostatně lidi zajímalo odjakživa, vždyť žila s řadou slavných mužů. Už v sedmnácti si vzala začínajícího Miloše Formana – vydrželi spolu tři roky. Poté byla rok provdána za německého herce Ulricha Theina. Potřetí se provdala za kolegu Vlastimila Brodského a manželství, ve kterém se narodila dcera Tereza (která zdárně kráčí v hereckých stopách rodičů), vydrželo 18 let.
Poté žila Brejchová přes deset let s Jaromírem Hanzlíkem, aby se začátkem 90. let dala dohromady s Jiřím Zahajským, s nímž žila až do jeho smrti v roce 2007. Tento vztah ale naboural Brejchové dlouholeté přátelství s hlasatelkou Kamilou Moučkovou, která se Zahajským strávila přes tři dekády. „Vzpamatovávala jsem se z toho dalších pět let,“ řekla k tomu Moučková. Příliš vřelé vztahy nemá Brejchová ani se sestrou Hanou, známou z Formanova filmu Lásky jedné plavovlásky.
