Moji ptačí kamarádi

Vrabčáci jsou opravdoví vlastenci, ani na dovolenou netáhnou někam k moři...

Nádherný obrázek a ptačí povídání.Každý ty ubohé tvorečky se snažíme krmit,aby přežily krutou,či méně krutou zimu.

Pěkné. Ptačí cvrlikání mám ráda, ale ne v jednom kuse. To je pak na zblaznění. Kolem sebe vidím denně jen šedivé holuby naší matičky Prahy.

Z balkonu se dívám do parčíku mezi paneláky a od jara pozoruji "cvrkot" jeho obyvatel. Vím, kde mají hnízdo straky, poslouchám kosa, který přímo proti balkonu krásně vyzpěvuje své partnerce ,která zatím pečuje o vajíčka. Teď v zimě mi létají na balkon sýkorky, nechávám jim tam nějaké dobroty. Co by byla příroda bez ptáčků.

Mám slabost pro všechny ptáky, ale od doby, kdy byly vykáceny staré stromy, přestali k nám na balkon lítat, našli si vhodnější místa k hodování.

Maruško, to je moc hezké. A líbí se mi, jak se o ty opeřence všichni staráme.

Také sypu, sypu, sýkorky mi zvědavě nakukují do okna i vrabčáci, je to radost.

Ať se ptáčci i lidé ve zdraví dočkají jara.

To je hezká diskuse, taková citovková, mluvící o našem hezkém vztahu k těm peříčkovým kuličkám:))))))

Prima připomínka, krmítko musím na zimu trošku opravit, už má věk. Sypání už jsem koupila. Bývalo tu v našich obrovských tůjích vždycky plno ukřičených vrabců, dnes je skoro nevídám. Ale sýkorky, zvonci a kosáci jsou tu doma, sem tam hrdlička, v tuhé zimě i další hosté. Na krmítko vidím z kuchyně. Lojové koule věším na ovocné stromy.