Rozdávali jsme štěstí

krásný přístup k takhle postiženým dětem ,díky tobě a Bertíkovi mohli děti pocítit trochu štěstí .

A Evo, co takhle přijet i do Jedličkového ústavu do Prahy? Myslím, pokud bys jim napsala odkaz na článek asi by s Tebou rádi navázali spolupráci. Ty oči dětí mluví za vše...je to radostné, ale i moc, moc smutné...

Mimo jiné, chodím s Bertíkem předvádět jeho kousky dětem v MŠ a na Letní příměstský tábor. Pocitově jsou tyto akce naprosto nesrovnatelné s akcí včerejší. Malé děti mají radost, dokonce rády i spolupracují, ale takové rozzářené oči jsem nikdy nespatřila. Samozřejmě rádi pojedeme na dohodnutou další návštěvu a určitě se na ní ještě lépe připravíme.

Evo, že jste tam určitě nebyli naposledy? Máte potenciál činit lidi šťastnými a byla by veliká škoda toho nevyužít ve prospěch těch, kdo bez jakékoli viny jsou na tom tak jak jsou ...

Paní Mužíková, patří vám poděkování za radost, kterou jste rozdali. Klobouk dolů.

Lidičky. Přiznám se, že jsem měla v úmyslu dát na profil jen fotky, abych vám přiblížila atmosféru. Pak, po ohlasech na chatu jsem se rozhodla, že napíši i tento článek. Děkujeme z celého srdce za vaše slova. Evča a Bertík

Evi, Bertík je geniální pejsánek a darmo se neříká "jaký pán, takový pes". Je to tvoje zásluha. Blahopřeji k úspěchu při potěše všech těch zúčastněných duší! Musely to být silné a hlavně dojemné zážitky.

Evi, je vidět, že den se vydařil a udělala si jim velkou radost. Jsi dobrá !

Takže nejen šampion, ale i léčitel. Blahopřeji, paničko, k citlivému srdéčku vás obou !

Evo, stálo to za to.Opravdu skvělá reportáž. Je vidět, jak byli všichni rádi a Bertík rozdával pusinky...