Těším se na Kubu Voráčka, který je v současné době jedním z nejlépe hodnocených útočníků v kanadsko-americké NHL. Zní to možná hrozně, ale doufám, že Philadelphia vypadne z bojů o Stanley Cup.
Ale úplně nejvíc se těším na Jardu Jágra. Skončil už mnohokrát, ale pokud to tentokrát myslí vážně, český šampionát, který zcela jistě vyhrajeme, je ideální příležitost.
A proč chci Jaromíra do týmu? Vypsal jsem si pět důvodů. Zde jsou:
1. Je dokonalý. Sice už starší, ale nesmírně zkušený útočník a perfektcionalista. S Martinem Ručinským (jehož tímto nominuji na šampionát) a jednou mladou raketou typu Tomáše Hertla by mohl vytvořit drtivou útočnou ofenzívu našeho mužstva.
2. Vyhrál Nagano. Kdo se tím může pochlubit? Hokejový turnaj století, kde hráli největší legendy jako Gretzky či Lemieux, sice Jágr nerozhodl (byl to proti Rusům dělovkou Péťa Svoboda), ovšem tím jak, jak zatápěl Amíkům a Kanaďanům, patří do hokejových učebnic.
3. Je to ikona. V šatně – kdyby nám to nešlo – udělá peklo a všichni ho budou brát. Když začne v kabině řvát Vláďa Růžička a Džegr ho podpoří, všichni svěsí hlavy včetně největších hvězd. Ti dva pánové mají takové renomé, že si nikdo nedovolí říct ani popel.
4. Komunikace. Jaromír Jágr je multimilionář, může mít vše, na co si vzpomene. Na nic si ale nehraje, novinářům běžně tyká, ale rozhovorům se nevyhýbá ani po prohraných zápasech. Dobře ví, že patří k jeho práci.
5. Jágr 68 a vlastenec. Je to už dnes obchodní značka, která hokejový šampionát v Česku ozdobí. A soupeřům se roztřesou kolena. Jágr je holt Jágr, i kdyby hrál na kolečkovém křesle. A na Českou republiku nikdy nezapomněl, ani na její sovětskou okupaci, což symbolizuje jeho číslo na dresu.
Přátelé, doufám alespoň v semifinále. Růža to jistě dobře poskládá. Prostě vím, že máme skvělé hráče a skvělého trenéra.
Tak uvidíme, držme palce!
