Ilustrační foto: pixabay.com

Jak jsem si doplavala pro svatební střevíčky

27. 6. 2012

vzpomínky

Autor: Růžena Antlová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 28.6.2012 14:04

Je fajn, že vám tak hezky začalo manželství a ještě více fajn je to, že vám stále drží. Hezky píšete.

Hana Šimková 28.6.2012 14:01

Růžena Antlová 28.6.2012 09:55

Alenko však víš vzpomínky a zvlášť ty veselejší příběhy co píše život sám ty mám ráda i když ty smutnější jsou v přesile.

Alena Vávrová 27.6.2012 21:59

No Růženko! Já si tak čtu a čtu a říkám si, to je mi nějak povědomé, styl i ten příběh a nakonec kouknu, kdo to napsal a zííírááám! Moc hezké! A pro ty, co Tě ještě neznají, mohu dosvědčit, že jsi pořád třešti(pr)dlo ;-)). Ala

Růžena Antlová 27.6.2012 19:50

No jé,jé třeštidlem to jsem stále a slovo třeštiprdlo slyším prvně a móóoc se mi líbí díky také vás zdravím.

Nina Šachová 27.6.2012 18:28

hezký......

Zuzana Pivcová 27.6.2012 17:31

je fajn, jaké jste byla třeštidlo (já říkám spíš třeštiprdlo), a pokud jste taková dosud, je to ještě lepší. Hezký pozdrav, Zuzana

Zpět na homepage Zpět na článek

Co by tomu řekli lidi?

Když jsem byla malá, často jsem slýchala od maminky, babičky a dědy věty typu: „To nemůžeme udělat, tam nemůžeme jít, to si nemůžeš vzít na sebe… Co by tomu řekli lidi?“ Od táty ne; myslím, že neměl lidi moc rád.

Věra Ježková

Zápisník starého muže: Kuřácký vagón

Kdysi dávno jsem byl vyslán na služební cestu. Daleko, skoro na druhý konec republiky. V předstihu…

Zdeněk Folvarčný

Božka

Včera mi volala kamarádka a místo pozdravu mi řekla: Eli, zemřela nám Božka. Stojím u okna a mlčím.…

Elena Valeriánová

Zápisník starého muže: Jak to chápe dítě

Nastala nějaká příležitost k oslavě a sešlo se u nás více hostů. Jako domácí jsem se jich ujal a…

Zdeněk Folvarčný

Můj hřích mládí

Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého, ale přesto jsem si užívala života jako každý normální mladý člověk. Hříchy mládí se mne nějak moc netýkaly, náboženské hříchy už vůbec ne. Ale přece jen si něco vybavím, každý máme nějaké „něco“.

Renata Pospiechová