Jarní fotopříběh: Jaro
je nový život a mládí!

Zdenko, děkuji že jste si našla jarní kuřátka...a Jano, děkuji za přání, budu psát i fotit a vy také!

Hezký článek o jaru s kuřátky. Vždy jsem měla nově vylíhlá kuřátka u babičky,,když jsem k ní přijížděla na prázdniny. Také housátka jsou roztomilá.

Vando, měj se na Hvaru krásně a foť a piš. :-)

Zuzano, Maruško, Libore. I vám děkuji. Zuzko, od doby, co jsem poznala i60, chodím s foťáčkem. Budu se snažit i zde, na ostrově, se s vámi o hezké zážitky podělit. Nějak mne ty reportáže chytly, sama sobě se divím, kde se to ve mně bere. I když je pravda, že jsem kdysi uvažovala o novinařině.. Hlavně, aby vás reportážky ode mne nenudily a přinesly vám něco zajímavého a snad i radostného. Tak, ať se nám všem léto vydaří!

Přišla jsem sem se zpožděním a už jsem Tě v Čechách nezastihla. Tak ať hezký zážitek, který jsi tu ztvárnila, i další zážitky odsud Tě provázejí i do staronového domova.

Jaro, příroda se probouzí a hýří pestrými barvami.Kuřátka jsou kouzelná.Zaujalo mě psaníčko od Tvého tatínka do památníku,které psal s láskou.I já s láskou vzpomínám na svého tatínka.

To je tak kouzelné, že nenacházím dost výstižná slova. A kouzelný je i nápad Tvého tatínka. Proč vlastně kluci nemají takové památníčky....?

Děvčata, všem vám moc, moc děkuji! Koukám jako blázen, že je to již 55let, co jsme s tátou seděli takhle na jaře u stolu a on mi maloval zlatý déšť a psal přáníčko do památníku. Věříte, že si to pamatuji, jako by to bylo dnes? Jen ten čas nejde zastavit...tak si ten život pěkně užívejme, děvčata. Letí to a já letím také, doslova...ozvu se a těším se na vás. Ještě jednou, děkuji!!

Vando, to se povedlo.A já mám ke kuřátkům blízko :-)

Vando, dojemné se vším všudy.