Cry - baby

17. 5. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zoja Sedláčková 18.5.2015 10:36

Myslím, že řada z nás se v životě dostala do podobné situace. A jak roky přibývají a strach ze samoty se zvětšuje, je čím dál těžší v takové situaci vztah utnout a nekonejšit se planými nadějemi. Moc hezky píšeš, Míšo.

Michaela Přibová 17.5.2015 22:27

Děkuji vám všem za komentáře. Ráda si přečtu vaše hodnocení. I event. kritiku :))

Eva Mužíková 17.5.2015 19:00

Míšo, při čtení tohoto příběhu se i mně vybavily vzpomínky na situaci, kdy jsem se musela rozhodnout... Dělat hluchou a slepou, nechat sebou vláčet - nebo se z posledních sil vzepřít a sice s bolestí v srdci, vztah ukončit.... poutavé vyprávění

Elena Valeriánová 17.5.2015 13:56

Jsou situace, kdy ten druhý pochopí, že musí vzít zpátečku. Je dobré, když to udělá, jinak je to jen o trápení. Dobře napsaný příběh.

Alena Tollarová 17.5.2015 12:59

Míšo, čtivě jsi popsala situace, které se bohužel stávají. Přemýšlím nad tím, co si takoví chlapi vlastně myslí a kde se to v nich vzalo. Jestli vlastně nikdy nedospěli, nevědí do vlastně chtějí. Cítí se věčně ublížení a nevědí, že si za neúspěchy většinou mohou sami.

Lidmila Nejedlá 17.5.2015 11:36

Míšo, to jsou zajímavé příběhy, které píšeš. Ty vztahy lidí si přímo říkají o psychologický rozbor. Není možné, se nad nimi nezamyslet. Baví mě to, díky.

Zuzana Pivcová 17.5.2015 08:46

Máte, Míšo, velké nadání ztvárnit celé příběhy lidí na situačně poměrně malé ploše. A i zde ve mně zaznělo něco, co jsem před lety podobně zažila. Jako svědkyně telefonátu, který jsem neměla slyšet a který byl začátkem konce. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha