Tolik autobusů v neděli po ránu?

Tolik autobusů v neděli po ránu?

8. 6. 2015

Autobus je můj každodenní ranní dopravní prostředek. Přiváží mě ze sídliště k metru a v závěru cesty do práce mě naopak od metra doveze až před bránu vojenského areálu na Ruzyni.

Od roku 1982, kdy jsem se přistěhovala do Prahy, jsem zažila už celou řadu městských autobusů. Běžné, i ty první maďarské "harmoniky" s plachtou, mnohdy potrhanou, kam za jízdy fučelo a dokonce i pršelo. Utekly roky a dnes moc autobusy rozlišit neumím (určitě k tomu přispívá i fakt, že jsem neřidič). Rozeznám pouze krátký autobus od "nastaveného" a pak jeden menší, co jezdí na Ruzyň a má tvrdé pérování a drncá.

Tentokrát jsem si však na autobus přivstala i v neděli. Praha slavila 90. výročí zavedení autobusů v městské hromadné dopravě. Dopravní podnik za tím účelem připravil již v sobotu Den otevřených dveří ve vršovické vozovně a v neděli pak  slavnostní průvod autobusů městem. Vybrané autobusy byly k vidění od 9.00 hodin v dolní části Václavského náměstí. Všechna vozidla byla krásně naleštěná a řidiči měli na sobě dobové uniformy. Nejstarší autobus jezdil od roku 1948, následovaly vozy z 50. a 60. let. Autobusy mladší jsem už pochopitelně zažila na vlastní kůži. Zaznamenala jsem tu vozy značky Škoda, Karosa nebo Ikarus. Trochu jsem litovala, že sem nebyly přistaveny opravdu nejstarší autobusy, avšak dovedu si představit, že to z technických důvodů nebylo proveditelné.

V 10 hodin se celá autobusová kolona 17 autobusů vydala na slavnostní průjezd částí města, a to docela rychlým tempem. Projela Vodičkovou ulicí, dolů do Spálené, odtud na Národní, a dále přes Újezd, Klárov, Pohořelec až na Hradčanské náměstí. Odtud se pak již autobusy rozjely do svých "domovů".

Akce přilákala po ránu mnoho návštěvníků včetně cizích turistů, především pak rodin s dětmi, ale viděla jsem i dost starších mužů, možná bývalých "autobusáků". Kdo chtěl, mohl si rezervovat jízdu Prahou.

Oslava výročí autobusové dopravy byla vlastně jakýmsi předvojem celkové oslavy 140. výročí městské hromadné dopravy v Praze, na jejímž počátku stála v roce 1875 koňská dráha.

Tak to si na podzim rozhodně nenechám ujít a už dnes zvu i vás.

MHD
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Děkuji za zajímavé seznámení s autobusovou dopravou.
Lidmila Nejedlá
Sedávali jsme na zadním dlouhém sedadle a čekali, až řidič najede na " hobl" na silnici a nás to vyhodí do vzduchu. Vždy nám to řidič dopřál. Nepamatuji žádnou nehodu.
Elena Valeriánová
Asi dva roky jsem jezdila jako průvodčí na autobusových linkách v ČSAD. Na některé jsme vyjížděli už ve 4,20 hod. - byly to takové ty dělnické couráky. Jezdili jsme s vlekem a ten jsem musela připínat a to byla pro mne noční můra. Ale tenkrát byli muži ještě galantní (a já byla dvacetiletá slečna) a vlek zapínali za mě. Jen jednomu řidiči jsem vlek zapnula bez problémů i když mě ostatní kolegyně varovaly, že je hrozný a raději ať uteču když bude najíždět. Na dlouhé linky jsem jezdila do Brna a do Ostravy. V Ostravě jsme měli dlouhou čekací dobu a tak po úklidu busu jsme chodili do kina Elektra. Bylo to jedno z nejhezčích zaměstnání, které jsem dělala. Zůstaly mi hezké vzpomínky a manžel :-))), s kterým jsem se poznala právě v ČSAD. První kytku mi vozil celý den v náklaďáku pod sedačkou. Zuzko, hezké připomenutí hezké doby.
Jiří Libánský
Zajímavá akce a zajímavá reportáž.
Olga Štolbová
Zuzko, jsi opravdu nenahraditelná reportérka. Díky...*****
Hana Rypáčková
Pamatuji autobusy s čumákem, ale na dříví ne- to Milan vypráví dětem.
Květoslava HOUDKOVÁ
Také jsem se chtěla na autobusy podívat - bohužel nevyšlo - a tak jen vzpomínky: Autobus s vlečňákem jezdil Praha-Mělník, což byl směr k babičce. Po svatbě jsme odešli za bytem/prací do pohraničí. Starý autobus typ RT0 "Máňa" - jel do městečka jen 3x/den. Když se narodil syn, "pobral" autobus i 4 kočárky a jeli jsme do poradny. Éra kloubových Ikaros byla také "zážitkem": v létě = sauna, v zimě = lednička a celoroční "prachár-na"= každou škvírou. Ale dle členství v RVHP jsme je nakupovat museli! Pamatujete, co byla RVHP ?? Ale všeobecně to označovalo podnikové zásobovače: R áno V yjedu H o... P řivezu.
Marie Novotná
Další,,tahák" do Prahy!Zuzko,tohle je další moc hezká akce s připomenutím ,čím jsme jezdili do školy.Moc dobře si pamatuji,když v prudké zatáčce do kopce se začalo kouřit z motoru.Řidič vzal konev,došel do potůčka pro vodu,dolil chladič a jelo se dál.Jo,to byly časy! :)
Alena Vávrová
Pěkně zdokumentovaná akce! Docela ráda občas jezdím moderním autobusem i nyní. Také jsem se něco nadojížděla do práce a bývalo to krušné.
Alena Tollarová
Budu sledovat avizo a na podzim se určitě pojedu podívat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.