ilustrační foto: pixabay.com

Neměla jsem doporučení

18. 5. 2018

Můj příběh

Autor: Staša Jenková

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Doušová 20.5.2018 11:35

Dovedu si představit tu beznaděj a běhání od čerta k ďáblu. Naše zdravotnictví funguje, dokud nic od nich nepotřebujete. Mám sama dost špatné zkušenosti a tak Vás dokážu pochopit. Jako by nestačilo , že člověk trpí a ještě musí snášet nezájem zdravotníků. Je to hanba. Přeji Vám Stašo ,aby vše dopadlo k Vaší spokojenosti a ošetření které podstoupíte bylo úspěšné.

Eva Mužíková 18.5.2018 20:12

Paní Stašo, přestože se mne Vaše " zkušenosti " netýkají, nelíbí se mi jednání zdravotníků v nejmenované nemocnici. Nejhorší by pro mne byla ta bezmocnost. Přeji Vám, aby další jednání a následná léčba proběhly k Vaší naprosté spokojenosti.

Zuzana Pivcová 18.5.2018 19:47

Podle toho náhradního busu X1 mi připadá, že jste jela do ÚVN. Pokud ano, tak řada mých bývalých kolegů (z Vojenského ústř.archivu) už v současnosti toto zařízení moc nechválila. Já tam chodím zaběhnutě jen 2x ročně na kontrolu na kardio, takže s žádným takovým molochem jako Vy naštěstí bojovat nemusím. :-D Připadá mi to až neuvěřitelné!

Věra Ježková 18.5.2018 16:54

Váš příběh mi připomíná pohádku O kohoutkovi a slepičce. Zažila jsem podobný, ovšem po menší mozkové příhodě. Denzitometrii jsme měly v rámci gynekologie na místě samém. Už tam ale skončila; kde je teď, zatím nevím. Přeji vám hodně zdraví a trpělivosti s naším zdravotnictvím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha