O ženách a mužích: Tah dámou
aneb Aplikace cirkulace buzerace

1. 11. 2015

Autor: Libor Farský

Hodnocení:

(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 31.10.2015 21:38

Přemýšlím, jestli to podvolování se blbostem byla švejkovina, přehnat to do extrému, aby to byla taková hovadina, že nikoho nenapadlo, že je to míněno vážně. Pak byli tací s VUMLem , kteří to brali vážně. Myslím, že studenti jsou vnímaví a ochotní postavit se šikaně a bezpráví. Myslím, že na pohlaví až tak nezáleží. Jen aby to nezanechalo následky.

Hana Práglová 31.10.2015 21:15

Libore,s obrovským zájmem jsem si přečetla tvůj perfektní příspěvek!!!! Nejsem ing ,ale celý žiovot jsem pracovala ve školsví.--- Většinu v předškolní výchově-jako učitelka MŠ- Zážitků a vzpomínek by byla spousta.Ale ráda bych reagovala na tvůj příspěvek.Můj dlouholetý zážitek ze školství je z doby,kdy chodila KOMISE na kontrolu nástěnek!!! Tehdy jsem "dostala "kapky" za to,že ne všechny špendlíky směřovaly stejným směrem... Jo jo jo---- TO BYLY ČASY!!!!

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová