První lyže mi vyrobil tatínek, jasanové, jako měl on sám. Na špičce měly bambulku a držely na noze jen jedním řemínkem přes špičku boty. Protože mi neustále padaly, přibyl ještě jeden řemínek kolem kotníku. Sněhu v zimě bývalo dost, a tak jsme se vydávali s tatínkem do okolí města. Jeho lyže nám dělaly stopu, a proto jsme se se sestrou tolik nebořily. Plochy sanic jsme voskovali svíčkou, tu jsme měli v kapse jako nezbytnou pomůcku. Hlavně před sjezdem osekat "kufry" a řádně navoskovat.
Druhé lyže už byly kupované AXY - lepené a nalakované, s kandahárem. K tomu gumové boty s nezbytným žlábkem pro péro na patě. Zatáčela jsem telemarkem, ale často i "zadní brzdou". To už jsme vyjížděli za sněhem na hory. Vleky tehdy ještě nebyly, jen málokde vlečné lano poháněné benzínovým motorem.
První jsem poznala na Kubově Huti u chaty ČZM (České závody motocyklové Strakonice). Kdo měl svoji kotvu, dřevěné prkénko s lanem končícím hákem ve tvaru Z, ten se vezl nahoru na kopec. Kdo neměl svoji, mohl si ji na zálohu půjčit. Ještě to ovšem chtělo jednu dovednost. Zasunout prkénko pod zadek a skřípnout hákem vlečné lano. Škublo to hrozně. Udržet se na lyžích vyžadovalo pořádný výcvik. Na kopci se přitáhnout, prkýnko sundat ze stehen, škubnout lankem, aby hák spadl a nezamotal se na vlečné lano. Pak si kotvu omotat okolo pasu a hurá dolů. Střetnutí s touto pomůckou při pádu bylo dost bolestivé...
Později byly vleky s visutými lany a pevnými kotvami na Zadově a na Kubovce. Nové lyže jsem dostala v patnácti letech, s umělou skluznicí, hranami a s bezpečnostní špičkou, která se při pádu vychýlila a uvolnila lyži. Boty už byly kožené komíny, ale lanko s pérem zůstalo nadále. Bezpečnostní vázání (přibyla i výkyvná patka), nahradilo kovové čelisti, které držely botu při pádu pevně u lyže a způsobily nepříjemná zranění.
Zdokonalovaly se obloučky na svahu, nejen přenášením váhy, ale i jako na bruslích, hraněním. Kristiánkami vířit sníh mezi boulemi na prudkém svahu, bylo velmi frajerské! Sjezdovek přibývalo, kotvy pro jednoho vystřídaly dvojkotvy a první Pomy. Ale to už není žádné retro.
Móda sjezdového lyžování je stále na vzestupu. Někdy v super výbavě jen pózování na kopci....
P.S.: Fotografie jsou z roku 1976
