Ilustrační foto: ingimage.com

V čekárně očního lékaře

30. 1. 2016

Moje próza Můj příběh senioři

Autor: Vlasta Syslová

Hodnocení:

(4.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Vlasta Syslová 1.2.2016 11:16

Ale mně je 68, někdo mě krásně omladil. Autorka VS

Zuzana Pivcová 1.2.2016 10:56

Já sedám jen jednou za půl roku na kardiologii v ÚVN a tam se čeká na chodbě. kde jsou lidé různě roztroušeni a na hovory vůbec nedojde. Myslím, že jsem tam ze všech nejmladší a čekáním akorát nervózním. Klidně bych se raději bavila. :-)

Zdenka Jírová 1.2.2016 00:42

Já většinou čekám dlouho u ortopeda. Je nás tam vždy plno a někdy se rozproudí docela zajímavá debata.Já se bavím ráda. Alespoň to čekání rychleji uběhne.

Hana Rypáčková 31.1.2016 20:28

Když někde čekám a nemám knížku, taky si ráda popovídám.Ale je to hanba zdravotnictví , čekat na vyšetření několik hodin.Zajímavé, že to jde i jinak.Objednání na očním většinou funguje, zranění jedou do nemocnice. Taky jsem čekala na ortopedii dlouho, přednostně šli pooperační pacienti, malé děti a nemocní na vozíku.Tak se to protáhlo.Ovšem jiný ortoped má prázdnou čekárnu...

Jarmila Komberec Jakubcová 31.1.2016 19:50

Opravdu zajímavé - s hůlkami nordic walking zítra vyrážím na 5 km ale ne do čekárny nějakého lékaře.

Alena Tollarová 31.1.2016 19:23

Je to pěkné, když se v čekárně rozvine taková pěkná debata a nemluví se jen o nemocech. Moje oční lékařka říká očím očka nebo dokonce očenka. A to se mi lbí.

Eva Mužíková 31.1.2016 18:58

Tak v této čekárně bych se i já cítila dobře. Sice si všude nosím s sebou křížovky, nebo sudoku, ale více mne těší, když lidé spolu komunikují. Mnohdy tuto komunikaci začínám já:))) Hezky napsáno...

Lenka Hudečková 31.1.2016 18:44

zajímavé :-)

Jarmila Komberec Jakubcová 31.1.2016 17:27

Hezky to napsala Helenka Červenka že se stáří nedá posuzovat podle rodného listu.

Alena Várošová 31.1.2016 17:21

Krátký příběh,ale pěkný.Všichni optimisticky naladěni,tak to má být i u starších seniorů.Někdy ti starší se dokáží lépe bavit jak ti mladí.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Zdeněk (71 let): Je špatné, že po ničem netoužím a chci klid?

Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále vzdělávat, být aktivní. Mám pocit, že si lidé zvykli používat v běžné řeči výrazy z motivačních knih a článků. Kdo se neúčastní, je považován za neúspěšného nýmanda.

Redakce

Můj seniorský den: užívám si hlavně ranní rituál u novin a voňavé kávy

Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže díky inkontinenci to válení v posteli prodlužovat nemůžu a na poslední chvíli, už v křeči, pádím na záchod. Super, stihla jsem to.

Jana Kociánová

Moje seniorské radosti

Život bez radosti si neumím představit. I ve chvílích, kdy bývá člověku hodně těžko, ho může nějaká ta drobná radost pohladit a podpořit. Různí lidé se radují z nejrůznějších důvodů, ale jak napovídá nadpis článku, i s přibývajícími lety se může vějíř lidských radostí měnit.

Vladislava Dejmková

Míčky, míče, balony

Od mala mám ráda míče. Malé, velké, hladké, krásně barevné, kulaté, příjemné do ruky. Míče v barevných síťkách. Doma jsem měla jeden pověšený.

Věra Ježková

Hořím, pomoc! Aneb intimní zpověď zralé ženy

Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou pokračovat ve čtení.

Zuzana Zajícová