Ilustrační foto: praha.eu

Pražská lítačka

3. 3. 2016

Můj příběh Praha

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(3.3 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helenka Vambleki 5.3.2016 09:47

Tleskám autorovi, ačkoliv je příspěvek označen za blbé kecy. Někdo by postál ve frontě a ničeho si nevšimnul, snad jen parfému či nevalnému odéru čekajícího před sebou. Miloš chodí s očima otevřenýma, ušima nastraženýma a ještě to krásně poskládá do čtivé formy, ve které dnes například proškolil budoucí čekatele, že je potřeba vzít dostatek tekutin, spacák, kuřáci zásobu cigaret a hlavně pevné nervy :-) :-) :-) A název hnačka se jako jeden z několika/šalinkarta, zelenka, metrovka.../ určitě mezi uživately objevovat bude, lidová tvořivost je bezmezná.

Eva Balúchová 5.3.2016 09:05

Zlaté IDS.A kam nejede IDSka,dojdu pěšky.

Květoslava HOUDKOVÁ 5.3.2016 09:03

Kdy už přestanete s těmi blbými kecy??

Jana Slavíková 5.3.2016 08:19

Ještěže u nás "na vsi" jde všechno snadněji. Chudáci Pražáci :-))

Hana Rypáčková 5.3.2016 08:15

No, to nás ještě čeká....Aspoň, že zadarmo. Vezmu si knihu a taky pití. Potěšující zpráva.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomíka na Prahu

Závěr loňského roku byl pro mne náročný, i když pěkný a příjemný. A letošní začátek roku pokračoval…

Danuše Onderková

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje životní křižovatka

Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla jsem ctižádostivá, vyrůstala jsem v nepříznivých rodinných podmínkách.

Věra Ježková

Hříchy mládí: Dokonalý průšvihář

Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v krámě, sestry ve škole, a tak dopoledne jsem pobýval doma sám. Seděl jsem na pohodlném nočníku, vedle stolička, na ní hrneček čaje a chleba a krabice hraček. A právě tady začala serie válečných průšvihů.

František Schmíd

Křižovatky života?

Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem se životem spíš vznášela a létala si a ve vzduchu se přece o "křižovatkách" mluvit nedá.

Dana Straková