Po obloze se převalují černé mraky,
mohutné blesky oblohu křižují.
Svítání se mění v bouři, déšť a krupobití,
nad ránem v dáli bouře ustoupí.
Na obloze v plné kráse jak barevná stuha,
znenadání vyhoupla se krásná duha.
Dobře známe ten jev zvláštní a není nám cizí.
S údivem, když ji vnímáš, duha zvolna zmizí..
Chyť mne za ruku, půjdem se projít,
jestli se ztratíme, musíš mne najít.
Budu mít oči zavřené a budu snít
o bouři vzdálené, duze barevné,
v Tvém objetí něžně se přitulit.
Fota z Free banky
 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								