Život je docela fajn

Život je docela fajn

28. 7. 2012

Ráno jsem odjela k lékaři a manžel se pustil na dvorku do řezání dřeva. Když jsem se vrátila, manžel byl nějaký vyplašený. Říkám mu, copak se ti stalo? Uletěly ti včely? Mě se nestalo, nic jen mě málem klepla pepka. To jsem rád, že tě vidím! Tolik lásky najednou, pomyslela jsem si, to nebývá zvykem. Manžel překotně vyprávěl...

Když jsem před chvílí viděl, jak zastavil pohřební vůz s naloženou rakví, zacouval k naší brance a vystoupil pohřebák v černém obleku, šlajfku na krku a byl celý smutný, koukám na něho a ptám se ho, to jedeš pro mě? Nechápavě na mě hleděl a říkal, pro tebe ne, jedu pro tvou ženu. V kanceláři mě bylo řečeno že umřela hrobařova žena. (Manžel totiž kopával ještě po zaměstnání hroby). Bylo mu asi divné, že netruchlím a že ho vítám s humorem.

Tak mu povídám, jo, kamaráde, to nemohu sloužit, žena ráno odjela a byla víc než živá a žádnou jinou tady nemám, asi pojedeš dnes s prázdnou rakví. Kroutíc hlavou, nasedl a odjel se pozeptat na pohřební službu, kdo tedy vlastně zemřel. Za chvíli se vrátil a vše se vysvětlilo. Přijmení souhlasilo, ale patřilo staré paní, která bydlela kousek dál a nad ránem zemřela. No jo, řekl pohřebák, ženské v kanceláři mi řekly, že zemřela hrobařova žena, tak sem jel k tobě, ono je popletlo to příjmení.

To jsou věci, říkám manželovi a co teprve, kdybych nikam nejela a k té bránce přišla osobně, skoro mě to mrzí, že jsem ne,ůstala doma. Protože se velmi dobře s pohřebákem znám, byl by to asi šok i pro něho. Na malém městě se zprávy šíří hrozně rychle, když jsem z nabíječky vzala mobil, který jsem ráno zapomněla s sebou vzít, měla jsem tam 4 nepřijaté hovory od syna, asi musel být taky vystrašený, když jsem telefon nezvedala.

Ty budeš žít ještě dlouho, pravil manžel, takový krásný vůz pro tebe přijel a ty si trajdáš bůhví kde. Zavtipkoval si. Byl to ale pro mě docela šok, první moment jsem si fakt myslel, že se ti cestou něco stalo a že v tom pohřebním voze jsi. Doslova jsi utekla hrobníkovi z lopaty!

Jo, jo, život někdy tropí prostě hlouposti. A já jsem moc ráda, že od nás odjel pohřební vůz z prázdnou rakví, vždyť život je někdy i docela fajn a není kam spěchat a do rakve už vůbec ne...

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
Čtu teprve nyní.Měla jsem babičkovské povinnosti,tak na net nebyl čas.Díky za fajn příspěvek.
Růžena Antlová
Hano opravdu se mi tohle stalo a není to tak dlouho nadsázka tam vůbec není , pan pohřebák se tehdy strašně omlouval a nakonec jsme se tomu všichni zasmáli.
Hana Procházková
Život je opravdu docela fajn a ten příběh - i kdyby to byla vymyšlená nadsázka - je také moc fajn!
Nina Šachová
Růženko, tragikomická životní situace s dobrým koncem a suprově napsaná. Díky, pobavila jsem se. A také Vám přeji ještě spoustu pěkných dní na tomhle světě.
Hana Šimková
Zuzanka má pravdu Rúženko, budete mít dlouhý život.
Zuzana Pivcová
Šok to, Rúženko, byl v prvním momentě i pro mě, než jsem začala pořádně číst. Ano, říká se, že takový člověk bude dlouho živ. A Vy máte k tomu svůj hezký život, neskonale milou povahu a bylinky po babičce. Tak vzhůru do dalších veselostí, milé Třeštiprdlo!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.